Ondřej Pivec: Ten, který hraje s Gregorym Porterem

14. březen 2016

Z nedávného brněnského koncertu zpěváka Gregory Portera jsme to ještě naplno poznat nemohli. Tento Grammy oceňovaný umělec si na své nadcházející album přizval mladého českého varhaníka Ondřeje Pivce. Deska Take Me to the Alley vyjde u věhlasného labelu Blue Note 6. května a hammondkář na ní hostuje ve třech skladbách. Působivý Porterův baryton bude doprovázet i na dubnovém britském turné.

Nejde o jedinou novinku ze spektra aktivit nadějného varhaníka. Pivec rozvíjí svou novou kapelu Kennedy Administration, uvažuje o novém sólovém projektu, ale – naštěstí pro české příznivce – se i nakrátko vrací ke svému projektu Organic Quartet, který de facto usnul s jeho odjezdem do New Yorku v roce 2009. V dubnu jej oživí na třech koncertech v Praze a v Brně. Více již v rozhovoru pro Český rozhlas Jazz.

Je známo, že s Gregory Porterem jsi poprvé hrál na Strunách podzimu 2013. To byl ten impuls k vaší dnešní spolupráci? Jak k tomu dojde – prostě Porter zavolá a přizve si tě na desku?

V podstatě ano. My jsme si tehdy vzájemně s celou kapelou docela dobře sedli a po koncertě si vyměnili telefonní čísla. No, a když jsem se o týden později vrátil do NYC, napsal jsem všem textovku, že jim moc děkuju a že to bylo fajn. Ani jsem nečekal reakci, ale přišla mi hned odpověď ode všech, že jestli jsem v NYC, mám se stavit do Sear Sounds na Manhattanu, že tam zrovna točí.

Tehdy dávali dohromady album Liquid Spirit a ačkoli pianista Chip Crawford mě chtěl protlačit už tam, nakonec k tomu nedošlo. Potkal jsem tam ale jeho producenta Kamau Kenyatta a ten když se dozvěděl, že jsem Čech, hned se mě začal vyptávat na Jaromíra Honzáka a pár dalších muzikantů.

Nakonec vyšlo najevo, že jako hobby sbírá evropské jazzové nahrávky a má i starší desky s Organic Quartetem. Když mi pak vyšlo u Animal Music Green Card Album, poslal jsem mu CD. Líbilo se mu, jak hraju na varhany, tak si mě přizval na jeden další projekt, na kterém tou dobou pracoval. Byl se mnou spokojen, takže když Gregory natáčel novou desku Take Me To The Alley, producent mě doporučil. Nakonec jsem na desce ve třech písních.

Takto Porter chválil Ondřeje na festivalu Struny podzimu 2013 (+ ukázka z koncertu):

Jak probíhala příprava nového alba? Do jaké míry jsi mohl ovlivnit výsledek?

Měli celkem hodně zkoušení, tři dny v kuse, já byl na jedné zkoušce. Ale ve zkušebně nebyly varhany, tak jsem si to natáčel na telefon a pak šel cvičit do kostela v šest ráno v den natáčení. To jediné, co jsem měl možnost ovlivnit, byl můj part.

Oni jsou navíc tak sehraní, že točí všichni dohromady, jako za starých časů. Každá skladba se nabere dvakrát, třikrát a následně vyberou tu verzi s nejlepším „feelem“. Já už mám celkem hodně zkušeností s natáčením ve studiu, ale tohle mi dalo zabrat. Bylo to náročné hlavně na koncentraci, navíc tam v režii seděly samý velký páky prezident Blue Note, ředitel francouzského Universal Music a zvukař, co má grammy za ty nejslavnější desky Norah Jones.

Pomohla ti nějak tvoje praxe v kostele či s hraním gospelu? Co na tobě Porter vlastně oceňoval, když si tě přizval? Něco konkrétního?

Gregory Porter v kostele v podstatě vyrostl, což se dosti výrazně promítlo do jeho zpěvu a především psaní. On nikdy nic konkrétního nezmínil, ale můj odhad je, že se mu líbí právě to, že mám zkušenost s jazzovým hraním a teď i trochu s gospelem.

Gregory Porter – Take Me to the Alley

S Porterem máš už nějakou zkušenost – co oceňuješ na jeho přístupu? Lze nějak vystihnout jeho pojetí vedení kapely?

Když jsem se s ním potkal poprvé v Praze, byl jsem trochu vykulenej, jelikož jsem nevěděl, co bude. Měl jsem připravené, co budeme hrát, a čekal jsem, že to teda budeme zkoušet. Místo toho jsme ve zkušebně hodinu hráli staré americké soulové hitovky a dobře se bavili.

Až ve druhé půlce jsme si řekli, co budeme hrát a projeli dvě věci, kde měli speciální aranž jinou než je na desce. On prostě po americku očekává, že když jsem to hraní vzal, tak jsem se na něj taky připravil. To je tady v New Yorku poměrně běžné moc se nezkouší, každý se pořádné připraví doma.

Na albu Gregory Portera tedy hraješ ve třech skladbách. Ve kterých konkrétně? Mohl bys je čtenářům nějak přiblížit?

Pro mě asi nejvýraznější je „Don‘t Lose Your Steam“. Tam mám celkem hodně prostoru a Hammondky tam jsou hodně nahlas. Další dvě jsou balady „Consequence Of Love“ a „Don‘t Be A Fool“.

Všechno je to hodně soulové, a musel jsem si to trochu promyslet. Šlo mi hlavně o to moc nepřekážet pianistovi Chipovi, ale zase jen nehrát potichu akordy někde v pozadí. Šlo o to najít ta správná místa, kam se vejdu a pak hrát tak, abych to vhodně okořenil ani moc, ani málo.

Takto Pivec loni doprovázel big band 45 Riots:

Jako jeden z mála českých hudebníků budeš na desce vydané u Blue Note. Jaký to pro tebe osobně má význam? Mají nahrávání s tímto labelem nějaká specifika?

Celkem dobře mi zaplatili (smích). Samozřejmě je to pro mě obrovská čest a taky do jisté míry satisfakce, že to co dělám, má smysl.

Hrát v klubech a jezdit s Porterem je přece jen jiná zkušenost. Jak se ti třeba jedná s jeho managementem? Co práce s kapelou?

Management je velmi profesionální a všude vládne pozitivní energie. Emaily od managera vždy konči pozdravem „s láskou, Paul“. Když jsem je poprosil, že bych rád na tři dny do ČR, nebyl to žádný problém.

S Porterem budeš hrát jen v rámci ohlášeného britského turné, nebo i dále?

Máme nasmlouvanou jen onu Anglii, asi také pro to, že tam tou dobou o Porterovi vychází dokumentární film, ve kterém jsem. Samozřejmě, když budou mít zájem o víc, zúčastním se.

Oceňuji, že v průběhu dubnového turné s Porterem si odskočíš na „reunion“ s Organic Quartetem. To musí být mimořádná touha zahrát si se starými kamarády?

My jsme o tom mluvili s Liborem Šmoldasem skoro rok a měli jsme všichni bloknuté dva týdny v dubnu. Když mi pak zavolal Gregoryho manažer, samozřejmě jsem to nemohl odmítnout. Ty tři hraní co nakonec máme, jsou takový kompromis. Bude to asi trochu únavné 10. dubna hraju v Brně s Organicem a jedenáctého opět v Anglii s Porterem. Ale to patří k tomuhle povolání.

Současná Ondřejova kapela Kennedy Administration:

Členové Organic Quartetu už jsou asi každý někde jinde. Co od vašeho setkání po letech očekáváš? Může to fungovat?

S Liborem jsem hrál poměrně nedávno, když byl na návštěvě v NYC a fungovalo nám to pořád skvěle. Předpokládám, že to nebude žádný problém a velmi se na to těším.

Na čem dále v současnosti pracuješ? Zaregistroval jsem tvoji kapelu Kennedy Administration, předpokládám, že dále hraješ v Harlemu v kostele, nahráváš?

V Harlemu už nejsem, měl jsem toho už moc a potřeboval si trochu odpočinout. Odešel jsem v lednu loňského roku a začal opět chodit do kostela v Brooklynu, kde hrál Cory Henry. Chtěl jsem jen poslouchat a učit se.

Ten kostel byl jeden z dílčích důvodů, proč jsem se rozhodl před šesti lety v NY zůstat. No ale Cory je často na cestách, nakonec to dopadlo tak, že jsem tam nastálo jako varhaník. Ten kostel je naprosto nasaturovnán hudbou, je to pro mě velká čest. Pastor se jmenuje Jeffrey White, umí hrát snad na všechny nástroje a nádherné zpívá.

Kennedy Administration je teď můj hlavní projekt. Máme velké plány, dokončujeme desku a máme potenciální zájem v Japonsku. Podle všeho to vypadá, že se na podzim podíváme i do Prahy. To je spíš víc R&B než jazz, na youtube už máme nějaké ukázky ze studia. No a začínám si pomalu ujasňovat svůj sólový projekt, brzy začnu opět něco natáčet sám na sebe.

Gregory Porter – Britské turné s Ondřejem Pivcem

4. – 28. 4. 2016

Ondřej Pivec a Organic Qurtet Reunited

8. 4. Jazz Dock, Praha

9. 4. Jazz Dock, Praha

10. 4. Jazzfest Brno

www.ondrejmusic.com

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.