Scott McLemore – Remote Location

Scott McLemore (ročník 1973) nepatří k nejznámějším jménům, zejména ve střední Evropě. Jde o amerického bubeníka, který studoval jazzové bicí např. u Johna Rileyho (na William Paterson College). Po dokončení zmiňované školy se jako jeden z mnoha přestěhoval v roce 1997 do New Yorku, aby zde zakusil život klubového hráče. Osm let pak hrával s talentovanými muzikanty jako Ben Monder, Tony Malaby, Chris Cheek, Tim Berne apod.

Jak však McLemore říká v bookletu alba Remote Location, nyní je rozkročen mezi Virginií, New Yorkem a Islandem. Ano, jeho partnerkou je asi nejznámější islandská jazzová pianistka Sunna Gunnlaugs, která dříve působila rovněž v New Yorku. Nynější novinka obrazně syntetizuje všechna tato místa – tedy jak domov McLemorových rodičů, rušný Brooklyn, tak i zdánlivý poklid ostrova sopek a ledu.

McLemore se zde obklopuje islandskou první ligou. Je to samozřejmě pianistka Sunna Gunlaugs, v jejímž triu bubeník stabilně účinkuje. Tenor saxofonista Óskar Guðjónsson je známý např. ze spolupráce s dánským kytaristou Søren Dahl Jeppesenem. Mimo Island pak prorazil zejména díky účinkování v jazzrockové formaci Mezzoforte. Zbývající kytarista a basista nejsou mimo Island příliš známí, ale s McLemorem spolupracují již delší dobu (např. ve známém ASA Triu).

Scott McLemore |foto: Scott McLemore Oficiální web

McLemore nové album přezdívá jako „sbírku emocemi nabitých skladeb“. Ačkoli neobsahují slova ani zpěv, s mnoha z nich jsou spojeny konkrétní vzpomínky či příběhy. Bubeník (autor všech skladeb na snímku) akcentuje nosné a poměrně dobře zapamatovatelné melodie.

Od ústředních témat se sice hráči občas vychýlí do kratších improvizačních pásem, ale, jakoby poutáni gravitační silou, tato dobrodružství nerozehrávají příliš daleko a opět se vrací k melodické kostře. Kompozičně jde o poměrně jednoduché kusy s veskrze jasnou a přehlednou strukturou a dynamikou.

Podobně jako u skandinávské „školy ECM“ je zde důležitý spíše celkový dojem, delikátní atmosféra a hra barev. Americký bubeník je touto estetikou nepochybně ovlivněn (zejména Paulem Motianem, jemuž věnoval i jednu skladbu), ale svým zázemím vnáší do celku zároveň jisté napětí.

Číslem Secrets of Earth se McLemore vrací do rodné Virginie. Asi nejpůsobivější balada je vzpomínkou na trumpetistu Johna Deartha, který bubeníka ovlivnil v počátcích kariéry. Úvodní vstup saxofonisty snadno připomene Joe Lovana:

Jiným McLemorovým vzorem je třeba kytarista Bill Frisell. Na albu najdeme i některé postupy, které Frisell ve své tvorbě využívá. Např. kompozice Citizen Sitting Zen má dvě části – basová linka první z nich funguje jako jakási mantra a v druhé části se stává její ústřední melodií (hraje ji poté saxofon). McLemore tento „trik“ prý poprvé slyšel na Frisselovu albu Where in the World?.

Vlastně většina skladeb na albu má podobně „zamlženou“ náladu. Rozhodně však nejsou nudné a najdou se zde některé pozoruhodné detaily. Tklivé blues Charlottsville zaujme pnutím způsobeným harmonickými variacemi a změnami meter. Větší prostor zde dostane pianistka.

Remote Location je teprve druhým McLemorovým sólovým snímkem. Rozhodně nejde o „bubenické album“, jak o nich, často v negativním smyslu, slýcháme. McLemore jako skladatel vychází sice z mnohaleté zaoceánské tradice, jako oddaný posluchač skandinávského jazzu však stihl podlehnout mnoha jeho lákadlům a estetickým prvkům. Jako hráč pak vynikajícím způsobem slouží společné věci, neexhibuje a pouze zvukově dotváří vynikající spektrum osobností, které se v islandském studiu letos sešly.

Platí-li, že občas je dobré se při hudebním objevování oprostit od známých a zavedených jmen, pak pro McLemora a jeho islandskou partu to platí dvojnásob!

Scott McLemore – Remote Location

Scott McLemore – bicí Óskar Guðjónsson – tenor saxofon Andrés Thor – kytary Sunna Gunnlaugs – piano, wurlitzer Róbert Þórhallsson – kontrabas, baskytara

Label: Sunny Sky Records, 2012 www.scottmclemore.com

Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00.