Shai Maestro se vydává za sólovým dobrodružstvím

Jasně, koncepce „mezi kompozicí a improvizací“ není nic nového, ale jeden ze zásadních prvků jazzu. Shai svoji vizi vysvětluje jinak, osobněji. Jako vědomé, cílené vyjádření stavu mysli, autorských nápadů, energie, temperamentu, pocitů atd. v daném životním období.

„Album Solo: Miniatures & Tales je začátkem série sólových titulů, které bych chtěl realizovat tak dlouho, jak budu hrát. Jde o symbolickou první kapitolu, zachycující určitý moment v čase a v mém vztahu s pianem. Jak se měním jako osobnost, stejně se mění i moje hudba. Každých několik let, pokud budu cítit, že nastal správný čas zachytit proměnu, natočím další kapitolu,“ vysvětluje Maestro.

A ještě dodává, že nemá jít o tvorbu „umělce pro umělce“, ale o muziku sdělnou: „Cítím hluboký vděk za podporu, jakou mi posluchači dosud věnovali. Doufám, že tato hudba jim přinese něco smysluplného.“

Aby opravdu intimního vhledu do vlastní tvorby a hluboké sebereflexe dosáhl, musel se Maestro vzdát komunikace se spoluhráči. Na albu Solo: Miniatures & Tales se tak stalo poprvé. Všech šest předchozích profilových desek točil Shai buď v sestavě tradičního klavírního tria, nebo později ještě s podporou hostů. A naposledy, na titulu Human (2021), v obsazení rozšířeném na kvarteto.

Jaká je první kapitola hudebního životopisu?

Maestro nabídl k poslechu nahrávky určitý návod: „Desku jsem rozdělil na dvě části. Na ‚Miniatury‘, krátké, kompletně improvizované kusy. A na ‚Příběhy‘, dlouhé a hluboké ponory do zkomponovaného materiálu, zkoumající, co vše můžeme vytěžit z jednoduché melodie a harmonie.“

I tak je ovšem z alba těžko poznat, což má být lichotka, které z kusů jsou zcela improvizované a které předem zapsané a vycizelované. Například Monkey Mind (Chaos Is An Intimate Thing) by kratší stopáží mířila spíš k Shaiově definici „Miniatur“. Jenže tak vpravdě lahodný, vyvážený, „promyšlený“ nápěv, potvrzující Shaiovu pověst výsostného melodika, abys pohledal. I Miniatura navíc vypráví Příběh.

Čtěte také

Shai Maestro: Pianista z líhně Avishaie Cohena míří do Prahy

Miniatury jako Aba (For Gil Maestro) a An Old Family Photo sice opravdu evokují spíše okamžitý nápad, podpořený láskyplnou myšlenkou či pohledem na onu „starou rodinnou fotografii“, ale kdo ví. Struktura skladbiček má jasnou vnitřní logiku, stabilní strukturu. Jasnou „zakotvenost“. Když Shai improvizuje, dokáže myslet ne na pár taktů, ale na celý kus dopředu. Okamžitým nápadem se nechá nejen vést, vedle jeho rozvoje ho hned napadne i pointa.

A naopak, delší „Příběhy“ jako For All We Know jsou svým přirozeným, volným plynutím myšlenek, proměnlivostí melodických motivů a nálad zcela svobodné. Improvizační část jim dává punc okamžitého nápadu, přirozenosti. Jako kdyby šlo o fascinaci kouzlem okamžiku, byť skladba vychází z témat dlouho „obráběných“ a fixovaných.

Mnohé vysvětlil Shai tím, že si při tvorbě alba vzal k srdci bonmot Chicka Corey o vyváženosti mezi strukturou a spontaneitou: „V tomhle byznysu jsou důležité jenom tři věci. Kompozice, kompozice… no a pak ještě kompozice.“ A přesně podle Corey, na „kompozici v reálném čase“ jsou zde kladeny stejné nároky jako na tu „zapsanou“. Shai Mastro opět ukazuje, že patří k nejpoutavějším „vypravěčům“ současného jazzového piana.

Královská disciplína naživo

Disciplínu osamoceného vypravěče si už Maestro pochopitelně dávno vyzkoušel naživo. I u nás, když v roce 2007, jako nový objev v době, kdy teprve začínal svoji službu u Avishaie Cohena, odehrál recitál v rámci Mezinárodního festivalu jazzového piana.

Maestrův pražský sólový koncert 8. prosince 2025 v historickém sále Novoměstské radnice je tak uspořádán zároveň jako oslava 30. výročí MFJP i 30. výročí řady Jazz Meets World, v rámci které zase Maestro opakovaně zahrál se svými kapelovými projekty.