Stephane Belmondo – Ever After
Trumpetista Stephane Belmondo se nikdy nenechal svazovat žánrovými hranicemi. Jeho novinka Ever After je osobitou poctou soulovému zpěvákovi Donnymu Hathaway a víc než kdy předtím staví na zpěvu a písničkovém formátu. CD Ever After jsme zvolili Albem týdne!
Pro posluchače obeznámené s francouzskou hudební scénou je jeho jméno neoddělitelné od společných hudebních projektů s jeho bratrem Lionelem Belmondem (vynikající Belmondo Quintet, který byl doménou 90. let, nadžánrový projekt Hymne au Soleil, v němž jazzově reinterpretují díla klasických francouzských skladatelů, společná participace na výjimečném disku Yusefa Lateefa Influence atd.).
Nicméně v klubech i na deskách jeho nezaměnitelný výraz nalezneme také ve spojení s osobnostmi typu Dee Dee Bridgewater, Daniel Mille, Michel Legrand, DJ Frederic Galliano, Milton Nascimento, Aldo Romano či třeba Avishai Cohen (deska Aurora z roku 2009).
Jestliže předchozí Belmondovo CD stavělo spíše na kolektivní improvizaci jazzových titánů, novinka Ever After jistým způsobem navazuje na trumpetistovo písničkářství, jaké známe už z jeho první sólové desky Wonderland (2004): na něm Belmondo dokázal vyabstrahovat to nejlepší ze skladeb Stevie Wondera a ukázat je ve zcela novém světle.
Pro Ever After je oním „hrdinou v pozadí“ tragicky zesnulý soulový zpěvák Donny Hathaway (spáchal sebevraždu 1979). Mezi jazzem, soulem a R&B přitom nevidí Belmondo žádný rozpor: „Hrát písně Donny Hathawaye, nebo jazzový standard.. v tom nevidím žádný rozdíl,“ říká Belmondo, „například písnička Flying Easy zní jako leckterý kousek Joe Hendersona nebo Freddie Hubbarda. Jen to dokládá Donnyho vynikající kompoziční talent.“
Jestliže zmiňovanou Flying Easy zpracoval Belmondo do instrumentální podoby (oproti originálu z alba Extension of Man, 1973), do dalších dvou písní spojovaných s Hathaway přizval současné vokální celebrity, Gregoryho Portera a Sandru Nkaké.
Oba zpívají v otvíráku alba, písničce Someday We’ll All Be Free, která vznikla v 70. letech hlavně proto, aby Donnymu Hathaway dodala novou energii v boji s jeho duševní nemocí. Nicméně svým pro svůj svobodomyslný náboj se později stala prakticky hymnou afroamerické komunity. Poslechněte si ukázku:
V delikátní autorské baladě Ever After hraje výraznou roli soul-funkový objev posledních let, francouzsko-kamerunská zpěvačka Sandra Nkaké:
Aby však nedošlo k mýlce; Ever After není jen vokální album, vlastně většinu tvoří instrumentální skladby. Jednou z nich je Brother Hub, Belmondova pocta nejvýraznějšímu z jeho vzorů, trumpetistovi Freddie Hubbardovi. Respektivě přesněji: v tomto titulu hlavně Hubbardově tvorbě na rozhraní hard-bopu a jazzrocku, kterou nahrál pro CTI v 70. letech. Ne náhodou tu hraje přizvaný Jacky Terrasson na Fender Rhodes a sám Belmondo ve druhé polovině svou trubku elektronicky deformuje.
Bez ohledu na množství přizvaných hostů je Ever After bezpochyby Belmondovou sólovou vizitkou – jako skvělého instrumentalisty i skladatele. Trumpetista s inspiracemi od Woody Shawa nebo Freddie Hubbarda vždy udivoval nezaměnitelným zvukem, citem pro melodii i kontrolovanou energii. Nejinak je tomu zde; Belmondovy devizy vyjdou ponejvíce na povrch v baladách, jimiž okouzluje v průběhu celého alba: kousky jako Thought of Spirit, Rogersův standard Little Girl Blue, nebo bonusová The Closer I Get To You jsou esencí jeho přednesových schopností a dokladem toho, proč si jej do svých projektů zve tolik umělců i mimo francouzský jazykový okruh.
Je dost dobře možné, že Belmondův cit pro melodii má svůj původ právě v jeho otevřenosti inspiracím přicházejícím i z popové/soulové strany hudebního spektra. Stejně jako u alba Wonderland však nejde o poctu v klasickém smyslu. Písničky soulové ikony (zde Donnyho Hathaway) jsou tu pouze odrazovým můstkem či mottem pro originální a nadčasovou hudební výpověď. Výrazný experiment či posun žánru u Belmonda nečekejme, emocionální zásah však zcela jistě ano.
Stephane Belmondo – Ever After
Stephane Belmondo – trubka, křídlovka Kirk Lightsey – piano Thomas Bramerie – kontrabas Johnathan Blake – bicí Guilhem Boudrant, Sébastien Plancade, Estelle Bartolucci – housle Maïlyss Caïn – viola Nicolas Saint-Yves – violoncello
Hosté: Sandra Nkaké (zpěv), Gregory Porter (zpěv), Jacky Terrasson (piano, Fender Rhodes)
Label: Universal Music France, 2013
www.stephanebelmondo.artiste.universalmusic.fr
Album týdne je programový blok ve vysílání stanice Český rozhlas Jazz. Ukázky z vybraných CD vysílá ČRo Jazz pravidelně každý den od pondělí do neděle vždy v 11:00 a 19:00. Album týdne vybírá redakce s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci. Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních nahrávek.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
