Steve Coleman & Five Elements – Paříž, 1995

02266962.jpeg
02266962.jpeg

Saxofonista Steve Coleman a zakladatel hudebního hnutí M-Base přijede 14. dubna do pražského klubu Jazz Dock. Jako malou pozvánku odvysíláme na Českém rozhlase Jazz jeho výjimečný koncert z roku 1995. Nalaďte si nás v sobotu 6. dubna od 20:00.

Sobota 9.4. – ČRo Jazz 20:00 – 20:50: Jazz Club – Záznam koncertu z klubu Hot Brass, Paříž, 29. 3. 1995

Volné hudební seskupení M-Base vzniklo v New Yorku v polovině 80. let 20. století a mezi jeho hlavní protagonisty patřili především saxofonisté Steve Coleman, Greg Osby či Gary Thomas. V sobotu večer budete mít možnost si na Euro Jazzu poslechnout zřejmě nejreprezentativnější koncert hlavního představitele této „školy“ i specifického hudebního stylu.

Nekonformní škola M-Base v 80. letech představovala protiváhu konzervatismu tzv. Mladých lvů (typu Wyntona Marsalise) a její kreativní impuls vnesl do amerického jazzu mnoho nového (odrostla na něm kdysi i Cassandra Wilson). Altsaxofonista Steve Coleman přitom patřil k nejvýznamějším hráčům (ale i teoretikům) tohoto stylu. Stejně tak (personálně proměnlivá) kapela Five Elements bývá dodnes v této souvislosti často připomínána.

Označení „styl“ v případě M-Base je sice zažité, ale není docela přesné. Sám Coleman se mu vyhýbá a spíše než „samotnou hudbu“ termínem M-Base označuje přístup k hudební tvorbě a chápe ho v dosti filozofické rovině. Nicméně je také pravda, že v jeho hudbě konce 80. let lze nalézt určité ustálené prvky a opakující se charakteristiky.

02296891.jpeg

Steve Coleman a spřízněný kolektiv hudebníků jeho generace především dokazuje, že funk je možno hrát velmi kreativně. Pokud se řekne funk, představíme si výrazně repetitivní hudbu, na kterou se velmi dobře tančí (vzpomeňme příkladně Maceo Parker, nebo Candy Dulfer). Ale co se stane, když funk zkřížíme s volnými, až freejazzovými pasážemi a popustíme sólistům uzdu improvizace mnohem volněji?

Vznikne výrazně groovující hudba, jejíž rytmika sice zůstává „taneční“, ale je mnohem méně předvídatelná, než u „funku“, jak jej běžně známe. Ne nadarmo bývá v této souvislosti zmiňována návaznost na „free-funk“ Ornetta Colemana. Podívejte se na video ze zlaté éry M-Base (Burghausen, 1990):

Hudba Colemanových „pěti elementů“ není na první poslech jednoduchá. Nepravidelná metra jsou zde obvyklá a s bopem jejich přístup pojí snad jen energičnost projevu (mnohem méně formální výstavba kompozic). Ve své době bylo nicméně jejich spojení funkového fundamentu s volnější improvizací velmi objevné a dodnes zůstává inspirací pro mladou generaci jazzmanů mimo hlavní proud (přímo na Colemana navazují např. Andy Milne, skupiny Quite Sane, Dapp Theory, či Octurn).

Podívejte na ukázku z doby, kdy byl natočen také pařížský koncert. V tomto případě jde o North Sea Jazz Festival (1995). Úvodní sólo má pianista Andy Milne:

Sobotní Jazz Club na ČRo Jazz představí záznam dnes již historického významu (Paříž, 29. 3. 1995), kdy zažíval M-Base svůj vrchol. Nenechte si ujít koncert s mimořádnou atmosférou!

Steve Coleman & Five Elements – Curves of Life

Steve Coleman – alt saxofon Andy Milne – piano, klávesy Reggie Washington – baskytara Gene Lake – bicí Hosté: David Murray – tenor saxofon Black Indian, Sub-Zero, Kokayi – rap

Label: BMG France, 1995

www.m-base.com

Jazz Club je série koncertních záznamů, vysílaných každou sobotu od 20:00 na stanici Český rozhlas Jazz. Koncertní záznamy pocházejí buď z archivu Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union), archivu Českého rozhlasu, nebo jde o záznamy již vydané na komerčně dostupných nosičích.