Uloveno na síti: Když jazz spojuje světy
Udělat si čas na dobrý jazz se vyplatí, i když vás v září zase zapřáhne škola nebo zaměstnavatel. S novými deskami se hlásí Linda May Han Oh v sestavě s Ambrosem Akinmusirem, držitel Grammy Miguel Zenón nebo zpěvačka a pianistka Yumi Ito. Toto Uloveno je navíc koncepční. Ze záplavy nových desek jsme vybrali takové, které stavějí cesty mezi kulturami a scénami.
Yumi Ito – Lonely Island
Ve Švýcarsku usazenou zpěvačku, pianistku a skladatelku japonsko-polského původu známe třeba z dua s kytaristou Szymonem Mykou. Je ovšem výraznou osobností i sama za sebe, jak dokazuje po všech stránkách vydařená sólová deska, neuznávající hranice mezi kulturami a žánry.
Název alba má vyjadřovat nejhlubší, radikální intimitu hudby. Jenže ne - na tomhle „Opuštěném ostrově“ nezůstane Yumi dlouho sama, přidá se k ní jistě plejáda fanoušků.
Mimochodem, poté, co zvládla na výbornou sólový recitál, chystá Yumi na příští rok desku a turné s novou vlastní kapelou.
Linda May Han Oh – Strange Heavens
Vynikající malajská, v Austrálii vychovaná a momentálně coby profesorka Berklee College působící basistka plného tónu a neomezené hráčské fantazie založila trio s trumpetistou Ambrosem Akinmusirem a bubeníkem Tyshanem Soreym. A v anotaci nové desky se píše o „syrovém, nefiltrovaném zvukovém putování, poháněném živelnou silou“.
Ano, forma strollingu a koncepce „katarzní expedice, na které se improvizace stává nejen metodou, ale i formou vyjádření pravdy“ působí živočišně a dravě, ale zároveň i vyváženě. Tahle muzika vážně dokáže na „napojeného“ posluchače přenést spoustu energie. A živelnost není na překážku virtuozitě.
Johnny Richards & Dave King –The New Awkward
Korespondence napříč Atlantikem může fungovat bez zádrhelů. Tedy pokud komunikují dva zasvěcení experimentátoři. Severoanglický pianista Johnny Richards si hrál ve studiu s preparováním piana, které používal i jako perkusivní nástroj. Pak poslal pár snímků do USA bubeníkovi Daveu Kingovi, tomu z The Bad Plus. King odpověděl várkou bicích stop. Inspirován bubeníkovými polyrytmickými hříčkami pianista vymyslel a poslal zpět za velkou louži další krajně nezvyklé party… A tak dál, až vznikla deska, nad kterou jásají recenzenti MOJO i BBC Radio 3.
„Celé to vzniklo ještě během covidu, když Dave začal nabízet online lekce bicích nástrojů a komponování. Tak jsem ho požádal, ať mrkne na moje skladby. Zjistili jsme, že sdílíme zájem o vytváření komplexní hudby, kombinující improvizaci a kompozici,“ vysvětluje pianista vznik spolupráce.
Miguel Zenón Quartet – Vanguardia Subterránea: Live at The Village Vanguard
Portorický saxofonista a skladatel Miguel Zenón se rozhodl oslavit 20 let svého kvarteta logicky a přirozeně. Živým albem. Natočeným ne v jen tak ledasjakém klubu. „Ta deska má úplně jinou energii než naše předchozí tituly, protože jsme ji nahrávali ve svatyni hudby! Hrát právě na tomhle místě je přece snem asi každého jazzmana,“ pochvaloval si. Že se oslava ve Village Vanguard vydařila, je slyšet.
Gabriel Alegría Afro-Peruvian Sextet – El Muki
A máme tu ještě jedno 20. výročí. Gabriel Alegría Afro-Peruvian Sextet, personálně rozmáchnutý mezi New Yorkem a kapelníkovou rodnou Limou, se už dvě dekády věnuje fúzování jazzu a afro-peruánských tradic. V rámci oslav se ale nerozhodl pro rekapitulaci. V dnešních pohnutých a nejistých dobách Gabriel, snažící se žít svobodně mezi Peru a USA, volil aktuální koncepci. Proto nazval novou desku El Muki, podle mýtického ochránce horníků v peruánských Andách.
„El Muki je o rezistenci a naději. Připomíná, že hudba je nejsilnější, když mluví z prožitku hudebníků, z životní zkušenosti. Když přichází z místa humanity,“ vysvětluje fenomenální trumpetista, jenž pomáhá zviditelňovat Peru na jazzové mapě.
Aruán Ortiz – Créole Renaissance
Kubánský, na newyorské scéně působící hudebník a skladatel se na novém sólovém albu inspiroval kulturním, literárním a politickým hnutím Négritude z poloviny 20. století. Koncepci popsal jako snahu o hudební a intelektuální interpretaci africké diaspory. Vedle klavírních kompozic na pomezí jazzu a soudobé hudby se nebojí ani zapojení mluveného slova a filosofujících úvah nad podkresem skladby From The Distance Of My Freedom.
„V Ortizově stylu komponování je slyšet pevný otisk kubánského hudebního dědictví – puls afrických rytmů, moderní slovník klasického klavíru i uvolněnost improvizace,“ pochvalně uvedli v DownBeatu.
Heartcore for Morocco – Mawama
Dopřejme si ještě bonus. Tentokrát výjimečně nikoliv album, ale mimořádně záslužnou kompozici. Michaela Bóková vyprodukovala pod hlavičkou Heartcore, berlínského vydavatelství Kurta Rosenwinkela, další ze série charitativních písní Heartcore For The World. Tentokrát vyrazila do Maroka. A nahrávce tamních talentovaných dětí zajistila „doprovod“ takových muzikantů jako Majid Bekkas, Mark Guiliana či Kevin Hayes.
Pěkná symbolická tečka za zářijovým „uloveným playlistem“, co myslíte?
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka