Uloveno na síti: Podzimní jazzová nostalgie i něco ostřejšího na zahřátí

O.N.E. - Well, actually...

Hudba třetího alba polského dámského kvarteta O.N.E. je díky dynamice mezi „modálním jazzovým lyrismem a syrovou energií volné improvizace“ výborným barevným soundtrackem k podzimu. Pohladí v melancholických náladách, ale přinese také trochu tajemna a vlastně svým způsobem potřebné, k aktivitě inspirující nejistoty. A také záhřevné, dramatické kousky, jako je titulní skladba Well, actually…

Dave Bristow – Sides

Britský, v Paříži usazený pianista publikuje skladby svého druhého profilového alba přesně v duchu názvu Sides, jak se dříve označovaly singly. Tedy postupně po skladbách. Hotovo by měl mít 10. října. Přiznám se, že jsem si při rozhodování, zda desku zařadit do tipů či ne, poslechl novinářské WAV-y už celého alba. Ale vlastně je docela zajímavé až dobrodružné sledovat, jak deska postupně „roste“ a doplňuje se.

Mimochodem, s Bristowovým kvintetem si ve skladbách Lightspeed a The Buddha zahostoval samotný Mike Stern. Bristow si také vyzkoušel písňovou formu a do dalších dvou písní přizval zpěvačky, Caloé a Kartin-Merili Proom.

Craig Taborn, Nels Cline & Marcus Gilmore – Trio Of Bloom

Trio Of Bloom si krátce po vzniku vysloužilo nálepku „groovová superskupina“. Pokud se chcete zahřát pohybem, hvězdná sestava nabízí inspiraci. Ale neužene vás, funkové nápory střídají zklidnění málem ambientní.

Iniciátorem vzniku tria byl producent a básník David Breskin, jenž v minulosti spolupracoval postupně se všemi třemi hudebníky: „Vždy hledám způsoby, jak spojit různé světy a překlenout propasti. Rád vzájemně přestavuji lidi, kteří se možná na dálku vzájemně obdivují, ale nikdy se nesetkali. Netušil jsem, jak jim to spolu bude znít, ale to bylo na věci tím nejzajímavějším a nejvíce vzrušujícím.“

Trefil se v „dohazování“ dobře, Taborn, Cline a Gilmore si slyšitelně kápli do noty.

Valley Voice – Stars, Engines

Mladý kanadský saxofonista Harrison Argatoff, mimochodem student Johna Hollenbecka, už má za sebou dvě profilová alba pod vlastním jménem, sólový recitál Toronto Streets Tour (2020) a Ontario 559 West (2018), kde mu vytvářel základy kytarista Ian McGimpsey. Do třetice si založit akustické kvarteto Valley Voice, s vibrafonem místo obvyklého piana. Výsledek je opět zdařilý. I v Kanadě mají hezký podzim.

Wolfgang Muthspiel, Scott Colley, Brian Blade – Tokyo

„Všechno v tomto triu je vzájemně propojené,“ pochvaluje si rakouský kytarista Wolfgang Muthspiel spolupráci s hvězdnou americkou rytmikou. „Nikdy to nebyl sólový výlet, ale vzájemné proplétání, tvořící jednotné vyprávění. Jednotné a interaktivní, taková neustálá konverzace.“

Název Tokyo by mohl svádět k představě živého alba, nicméně jde o nahrávku studiovou. Trio využilo volného času na turné, a hlavně génia loci, a nahrávku pořídilo v tokijském analogovém studiu Dedé Recording. Nálada? Podzimně nostalgická.

Los Cinco Cardones - El Quinto Cardón

Příjemná nostalgie nepomohla a máte už podzimu s narůstajícím chladem plné zuby? Vyrazte do tepla. A nemůžete-li osobně, tak alespoň zprostředkovaně s debutem kapely Los Cinco Cardones, usazené v horkém Mexiku. Právě tam před zimou utekl a s dalšími muzikanty sídlícími na Baja California skupinu sestavil rakouský bubeník, vibrafonista a flétnista Sebastian Maschat (v minulosti hrával třeba s indie popovou kapelou The Whitest Boy Alive).

Inspirací prý byly „žhavé plážové jamy“, afrobeat, psychedelický funk, a také nádherné a muzikantsky náročné blázniviny Zappových Mothers Of Invention.