Verneri Pohjola - Aurora

21. březen 2011

Tématem týdne ve vysílání Euro Jazzu je finský jazz. A také Albem týdne je snímek pocházející z Finska. Jde o výjimečné album jedné z nejvýraznějších postav současného finského jazzu, trumpetisty Verneri Pohjoly.

Ačkoli Aurora je prvním sólovým snímkem mladého trumpetisty, Verneri Pohjola není na velice produktivní finské jazzové scéně žádným nováčkem. Účinkuje v mnoha formacích v oblasti jazzu i popu a jeho dosah rozhodně není omezen hranicemi Finska. Tím spíše, že Auroru (která vyšla nejprve pouze ve Finsku v roce 2009) nyní vydal renomovaný label ACT.

Mezinárodně je znám především svou participací v úspěšné skupině Ilmiliekki Quartet, kvintetu pianistky Iro Haarla, nebo coby sólista známého UMO Jazz Orchestra (k nejoceňovanějším patří jeho účast na albu Agatha).

Aurora je velmi ambiciózním projektem. Pohjola na něj přizval nejvýraznější postavy finského jazzu (Juhani Aaltonen, Aki Rissanen, Pepa Päivinen) a také svého bratra (trombón) a otce (kontrabas). Projevuje se jako zdatný a zvukově zajímavý sólista (sám přiznává vliv raného Milese Davise, ale například publicista Lubomír Dorůžka upozorňuje spíše na spojnice s Italem Enricem Ravou), ale především jako osobitý skladatel – sedm z osmi kompozic složil právě on.

02285041_0.jpeg

Nejde o úplně homogenní celek, ale spíše mozaiku složenou z různých Pohjolových sestav i přístupů. Trumpetista to ostatně nijak nepopírá, jde o záměr. Dá se říci, že se tak pohybuje v několika zvukově odlišných liniích:

Album otevírá kontemplativní Pohjolovo sólo lehce doprovázené smyčcovým kvartetem v kompozici Akvavit, jež může zvukově evokovat ambientní plochy Nora Arve Henriksena. Tato poloha se pak ještě připomene v úvodu převzaté Rodrigovy Concierto De Aranjuez.

Poměrně zřídka se vyjevuje syrovější groove a „klasický“ jazzový kvintet (s flétnistou Juhani Aaltonenem ve frontline) jako je tomu v razantním kusu Colossus:

Juhani Aaltonen však kvality svého zvuku ponejvíce odhaluje v intimních dialozích s Pohjolou, kde dává vyniknout trumpetistovu téměř „vokálnímu“ projevu. V nejkřehčí podobě je to znát v úvodu Spirit Of S. Poslechněte si ukázku:

Smyčcové kvarteto slouží spíše k rozšíření barevného spektra Pohjolových kompozic. Výjimkou je Askisto, kde trubka absentuje: jde o Pohjolovu vizitku schopností psát pro smyčce. Úvod obstarává pouze smyčcové kvarteto odkazující zřejmě na klasické romantické a finské lidové zdroje. Do nich vzápětí vstupuje zvonivý zvuk celesty. Poklidná atmosféra je v závěru rozčeřena improvizujícími jazzovými muzikanty (basa, perkuse, piano):

Aurora je brilantní přehlídkou různých poloh Pohjolova umění (coby interpreta i skladatele). Každá ze skladeb tak posluchače láká k poslechu trochu jiné výseče Pohjolovy sidemanské činnosti (např. zmiňovaný Ilmiliekki Quartet, nebo jeho vlastní kvarteto). Nezbývá se těšit na další sólový projekt, kde už snad Pohjola poodhlédne od střípků mozaiky k celku a vydá skutečně koncepční dílo.

Verneri Pohjola - Aurora

Verneri Pohjola – trubka Juhani Aaltonen & Pepa Päivinen – basklarinet, flétny Ilmari Pohjola - trombón Aki Rissanen - piano Antti Lötjönen & Pekka Pohjola – kontrabas Joonas Riippa – bicí Meta4 string quartet

02285039.jpeg

Label: ACT Music, ACT 9027-2, 2011 www.myspace.com/verneripohjola

Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00.

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.