Wojtek Mazolewski Quintet – Wojtek w Czechosłowacji

02481882_0.jpeg

Basista Wojtek Mazolewski je svérázná postava polské hudební (nejen jazzové) scény. Počátkem letošního roku oslnil kritiky nahrávkou špičkového akustického jazzu. Nyní se stejným kvintetem vydal desku z velké části složenou z reggae a ska písniček. Mazolewski zkrátka umí překvapovat a novinku Wojtek w Czechosłowacji jsme vybrali za Album týdne.

Pokud vám moc neříká jméno Mazolewski, již více vám možná řekne Pink Freud: basista patřil od vzniku této elektrojazzové formace (1999) k jejím vůdčím osobnostem (kapela taky v roce 2006 vystoupila v pražském klubu Roxy). Mazolewski sám začínal v punkových kapelách na základní škole, ale vzhledem k svému původu a roku narození (Gdaňsk, 1976) se nemohl vyhnout polské „yassové“ revoluci.

Yass je s odstupem (jeho kořeny je možno hledat u skupiny Milosz, která vznikla v roce 1988) považován za žánr kombinující novou vlnu, free jazz, tvrdší rock, ale i poezii a experimentální divadlo. Pro polský jazz představoval yass nový kreativní impuls a k tomuto proudu se řadí i kapely jako Not Two, Robotobibok, Trytony, Loskot a další.

Právě v nonkonformním klimatu polské yassové scény Mazolewski vyrůstal a těžil z něj, když zakládal Pink Freud. Nicméně v přeneseném smyslu mu tohle zázemí poskytlo jistou odvahu, lehkost a ironii při zacházení s žánrem v zemi, jejíž hlavní jazzový proud je poměrně ortodoxní. Mazolewski se časem etabloval coby leader vlastních projektů (poprvé v roce 2008 na desce Grzybobranie), ale hlavně jako jeden z mála polských jazzmanů dokázal zachovat soulad mezi svým působením v avantgardní komunitě vycházející právě z yassu a zároveň zůstat „populární“ (tedy se umisťovat na předních místech v různých posluchačských anketách).

02481883.jpeg

Mazolewského poměrně bohémské zázemí tedy vysvětluje, proč mu nedělá velký problém nedostát (leckdy omezujícím) očekáváním jazzových kritiků. Na počátku roku vydaná deska Smells Like Tape Spirit odkazovala k druhému Davisovu kvintetu a zvuk slavných desek 50. a 60. let se snažila napodobit i analogovým způsobem záznamu. Polského kritika Macieje Nowotného to vedlo k závěru, že Mazolewski „rychle dozrává a nechává za sebou všechno to yassovské pohrdání vážností, řádem a tradicí, které bylo občas těžce stravitelné pro vyspělejší posluchače..doufejme, že se bude dál ubírat touto cestou.“

No, Mazolewski tomuto přání nedostál. Jestliže podklady pro Smells Like Tape Spirit vznikaly dva roky, Wojtek w Czechosłowacji vznikla během spontánní tříhodinové session před odletem na japonské turné. Podívejte se na klip k albu:

Mazolewského kvintet hrál v poslední době stále více koncertů a není bez zajímavosti, že do něj basista angažoval Oskara Töröka, trumpetistu, kterého známe z českých formací Vertigo nebo Sato San-To (seznámili se prý na buddhistickém semináři v Katovicích, kde Török chodil na jazzovou akademii). Pro odlehčení těchto posluchačsky náročnějších vystoupení kapela časem zařazovala také ska a reggae inspirované „cover verze“ svých vlastních skladeb (jak bylo patrné i na pražském koncertě v říjnu při skladbě Newcomer). Mezi jazzovým obecenstvem se kupodivu našli takoví, kteří se dožadovali vícera podobných kousků či alespoň nahrávky. Tak vzniklo CD Wojtek w Czechosłowacji. Poslechněte si úvodní stejnojmenné reggae:

V takové hudbě pochopitelně ustupuje tlak na individualitu a instrumentální výjimečnost hráčů, který je tak běžný v jazzu (ostatně Mazolewski to nepopírá, při takto „prosluněné“ nahrávací frekvenci si prý užili spoustu zábavy). Nicméně když jazzová kapela hraje reggae, její hlavní přednosti jen tak nezmizí. Poslechněte si Törökovo sólo v reggae verzi Newcomer:

02481884.jpeg

První čtyři tracky pocházejí ještě z loňské nahrávací frekvence k předešlému albu. Novější koncept ale přináší až druhá polovina snímku: vzešla z dlouho plánované spolupráce s dídžejským duem Envee a Maceo Wyro z varšavského kolektivu Niewinni Czarodzieje. S nimi se kapela setkala na několika koncertech v létě. Takhle to například vypadalo na festivalu v Katovicích:

„Nevinní čarodějové“ nemění výraz skupiny nikterak radikálně a v některých skladbách jen elektronickými prostředky rozšiřují zvukovou paletu, kterou kvintet disponuje:

Elektronika navíc nebrání improvizačnímu rozvolnění, jak je to ostatně vidět na koncertech. Jeden příklad za všechny (kolektivní improvizace Czy jest coś do jedzenia?):

K momentální Mazolewského zálibě v reggae se dídžejové připojí vlastně až v závěru alba (Chase the devil a Planeta guzików – reggae). Poslechněte si ukázku:

Novou Mazolewského desku rozhodně není možné hodnotit úzce jazzovými měřítky. Jde o momentální výpověď (či výstřelek?) hudebníka, který se nenechá svazovat žánrovými hranicemi, ani míněním kritiků. Na albu je občas trochu znát, v jaké rychlosti vznikala, či bychom jí mohli vytknout občas jistou neucelenost. To se však bezpochyby změní, bude-li kvintet s partičkou Niewinni Czarodzieje spolupracovat v budoucnu. V každém případě se máme na co těšit.

Wojtek Mazolewski Quintet – Wojtek w Czechosłowacji

Oskar Török – trubka Marek Pospieszalski – tenor saxofon Joanna Duda – piano Michal Bryndal – bicí Wojtek Mazolewski – kontrabas, kytara

02079790.jpeg

Hosté: Envee a Maceo Wyro - elektronika

Label: Mystic Production, 2011 http://mazolewski.com/

Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00.