Yaron Herman – Alter Ego

17. září 2012

Pianista izraelského původu Yaron Herman vystoupil naposledy v Brně v roce 2009 se svým triem. Na nové desce kapelu poprvé rozšířil na kvartet. Alter Ego jsme zvolili Albem týdne.

Jeho životopis zní trochu jako příběh z amerického snu. Yaron Herman se narodil v roce 1981 v Tel Avivu. O hudební kariéře vůbec neuvažoval: jako teenager byl velmi slibným basketbalistou v izraelské juniorské lize. Vážné zranění kolena v šestnácti letech ho ze sportu sice vyřadilo, ale záhy propadl pianu a hudbě.

Jeho učitelem se tehdy stal Opher Brayer, známý svou unikátní metodou výuky stavící na poznatcích matematiky, psychologie a filozofie. Mladý Herman začal brzy plnit koncertní sály a na čas odjel i na prestižní Berklee College do Bostonu. Škola ho však prý dostatečně tvůrčím způsobem nerozvíjela, a tak se rozhodl vrátit do Izraele. Na cestě zpět se ale zastavil v Paříži – multikulturním městě se specifickou jazzovou tradicí. První noc jamoval v pařížském klubu a druhou prý dostal první kontrakt. Není divu, že v Paříži zůstal dodnes.

Své první album pak vydal v jednadvaceti letech (Takes 2 to know 1). V té době také vyvinul svou vlastní metodu hudební improvizace nazvanou „kompozice v reálném čase“ (real time composition), o níž později několikrát přednášel na Sorbonně.

Následovala oceňovaná sólová alba (Variations), dvě desky s americkým triem s Geraldem Cleaverem a Mattem Brewerem, podpis smlouvy se známým labelem ACT (desky Follow the White Rabbit a nynější novinka) a dlouhá turné po celém světě.

S deskou Muse přijel v roce 2009 také na Jazzfest Brno. Publicista Jan Beránek tehdy nešetřil superlativy: „Na to, jak pozdě na svůj nástroj začínal, hraje skutečně obdivuhodně, bez technických omezení. Po hudební stránce je rovněž velmi zběhlý v důvěrné znalosti postupů stylotvůrců posledního půlstoletí. Jsou to především Keith Jarrett a Brad Mehldau, kteří se Hermanovi zadřeli pod kůži, aniž by ovšem tyto velké vzory bezduše kopíroval. Vytváří pouze na tomto základě vlastní syntézu, obohacovanou melodikou své vlasti a snad i jinými intonacemi,“ napsal pro časopis Harmonie.

02718037_0.jpeg

Zatímco na předchozích deskách eklektickým způsobem přetvářel skladby Nirvany, Radiohead či Björk, na Alter Ego jsou téměř výhradně autorské kompozice. Herman zde pracuje se zcela novou kapelou – saxofonista Emile Parisien je znám především pro svůj volně improvizační kvartet (také byl na Jazzfestu Brno), basista Stephane Kerecki koncertuje s Hermanem delší dobu, ale na jeho studiových albech dosud nehrál, izraelský bubeník Ziv Ravitz vyniká skvělou technikou v celém spektru poloh (toho můžeme znát z kapel Avishaie Cohena nebo Shai Maestra).

Nové album má překvapivě intimní charakter. Herman zde nedává tolik na odiv své technické finesy jako dříve, ani neoslňuje energií projevu, ale soustředí se na emoční vyznění. Povětšinou jde totiž o skladby baladického charakteru (prý připomínající některé klíčové okamžiky v jeho životě). Jejich křehkost je občas ještě umocněna použitím sopránky:

Celé CD takové však rozhodně není. Živelnost pevně semknuté rytmiky ponejvíce vyzní v up-tempo kompozicích, jako Mojo, Homemade, nebo Madeleine. Saxofonista Emile Parisien zde nemá sice takovou možnost rozletu jako ve svém vlastním kvartetu, ale připomíná, proč bývá pokládán za jednu z nejperspektivnějších postav pařížské improvizační scény.

Hlavní slovo má ale nepochybně Herman. Jak už bylo poznamenáno jinde, podobně jako Keith Jarrett má schopnost ve své hře oslovit širší obecenstvo – bez toho, aby podléhal laciným klišé. Poslechněte si jeho brilantní sólový vstup v La confusion sexuelle des papillons.

Pravděpodobně nejpůsobivější Hermanovou baladou je Sunbath, vynikající dialogem piana s tenor saxofonem. Jde pouze o krátkou dvouminutovou impresi, ale Herman v ní koncentruje asi to hlavní, co chtěl deskou Alter Ego vyjádřit: jisté zklidnění po nečekaně úspěšné kariéře a návrat ke kořenům. Taktéž Emila Parisiena v této poloze příliš často neslyšíme:

Od Yarona Hermana nečekejme příliš velké experimenty, ale ani prvoplánové podbízení se. Je sice posluchačsky přístupný, jde však o kvalitní jazzový mainstream se vším, co je s tímto spojením slov spjato: samozřejmost vysoké technické úrovně hry, dotáhnuté kompoziční nápady a pianistou již dříve prokázané výtečné improvizační schopnosti. Nelze než doporučit.

02718035.jpeg

Yaron Herman – Alter Ego

Yaron Herman – pianoEmile Parisien – tenor, soprán saxofonStephane Kerecki – kontrabasZiv Ravitz – bicíHost: Logan Richardson – alt saxofon

Label: ACT Music, 2012

www.yaron-herman.com

Album týdne je programový blok ve vysílání Euro Jazzu, tedy webcastu na novém jazzovém webu Českého rozhlasu. Album týdne vybírá Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava s přihlédnutím k aktuálnosti, originalitě, hudebnímu přínosu a dramaturgické relevanci (často podle tematického rámce daného týdne). Vybrané Album týdne získává v daném týdnu vyšší rotaci, než je obvyklé u ostatních alb. Ukázky z něj se vysílají na Euro Jazzu pravidelně každý den od pondělí do pátku vždy v 11:00 a 19:00.

autor: Petr Vidomus
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.