Za třicet stříbrných prodal rytíř Častolar vodu z potoka u Křemže. Mlynáři pak prý v kostele plivali na jeho hrob
Že vám potok nikdo nemůže vzít? Něco o tom věděli staří mlynáři z Křemže. Roku 1591 se Vilém z Rožmberka rozhodl přilepšit svým mlýnům na Chvalšinském potoce a nechal také výrazně zvětšit panský mlýn v Březovíku. Aby měl dost vodní síly, dohodl se s rytíři Častolary, kteří vládli okolo Křemže, a odkoupil od nich za 30 stříbrných grošů část vody Křemežského potoka.
Byl vyhlouben čtyři kilometry dlouhý kanál a v potoce u Ktišského mlýna vzniklo jednoduché dělicí zařízení. Bylo to dřevěné stavidlo, jakási přepážka se dvěma různě velkými otvory: větším protékala voda ke Chvalšinám (říkalo se „na německou stranu“), menším otvorem voda „na českou stranu“ ke Křemži.
Mlynáři nebyli nikdy úplně spokojeni. Čas od času se smlouvou upravoval poměr, podle nějž se dělila voda a jemuž se přizpůsobovala velikost otvorů ve stavidle. Bylo to 12:5, později 4:2 a nakonec 5:1.
Když roku 1782 nemohl mlynář z Březovíka pořádně roztočit kola, otvor na českou stranu prostě ucpal. Naposledy se o správném poměru jednalo ještě v roce 1933. Po válce ale mlýny utichly a zanikl i umělý vodní kanál.
Mlynáři z Křemežského potoka tomuto kanálu říkali „ukradená voda“ a prý dokonce v kostele plivali na náhrobek rytíře Častolara, který jejich vodu kdysi za 30 stříbrných prodal.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Na jihu Čech stálo asi deset větrných mlýnů. Zůstala jen zřícenina na kopci Větrák u Mladé Vožice
V jižních Čechách teče dost potoků a říček, takže se tu stavěly vodní mlýny, jichž v minulosti existovaly stovky. Přesto zde vzniklo i několik mlýnů na pohon větrem.
-
„Přehradní mánie“ pohltila jižní Čechy na počátku 20. století. Každá obec chtěla mít svou přehradu
Koncem 19. století zasáhla jižní Čechy série velmi ničivých povodní. Pak se ve velké míře regulovaly řeky a vzniklo také neuvěřitelné množství projektů na stavbu přehrad.
-
Pro odchov lososů vzniklo v Čechách 30 umělých líhní, polovina z nich byla na Šumavě a v Pošumaví
Lososi se dříve vyskytovali v horních tocích Vltavy a Otavy a patřili k žádaným pochoutkám. Když začali z řek mizet, přišel vědec Antonín Frič s nápadem zřídit umělé líhně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
