Charles Lloyd v neděli v Praze

Lloydův koncert je vrcholem festivalu Struny podzimu, jehož pořadatelé upozorňují na známé východoevropské turné v roce 1967, kdy vystoupil i v pražské Lucerně. „Na tuhle dobu vzpomínám jako na čas nesmírně křehké rovnováhy mezi lidmi a vládnoucí mocí. Hudba byla něco jako magnet, jakýsi signál k volání po svobodě. Byla vlastně i vyjádřením nároku na svobodu,“ hodnotí jej s odstupem třiasedmdesátiletý saxofonista.

Počátkem 70. let se Lloyd rozhodl odejít do ústraní, jen občas přijal pozvání k nahrávání ve studiu, mimo jiné od kapely The Beach Boys. V 80. letech se vrátil na scénu s novou kapelou, avšak po několika nahrávkách se opět muzikantsky odmlčel a věnoval se i nadále meditaci a studiu indické filozofie. Natrvalo se k hudbě vrátil až v roce 1988 s novým kvartetem, jehož perlou byl mladý pianista Bobo Stenson. S ním podepsal Lloyd nahrávací smlouvu u mnichovského labelu ECM, jemuž je věrný dodnes.

Členy Lloydova nového kvarteta jsou generačně mladší, avšak již velmi zkušení hudebníci – klavírista Jason Moran, kontrabasista Reuben Rogers a bubeník Eric Harland. „Koncepčně jde v případě Charles Lloyd Quartetu o úplně jinou hudbu, než jakou dnes vytváří třeba kapela další legendy jazzu Wayne Shortera, je ovšem podobně okamžitě identifikovatelná. Lloyd disponuje skutečně nezaměnitelným hlasem, o tom není sporu. Elementy v kapele namíchal skvěle, Rogers dodává zemitost i blues a Moran s Harlandem dokážou dodat společnému dílu to správně štiplavé koření. Od Charlese Lloyda už jen stěží můžeme čekat zásadní stylotvorný krok, spousty nádherné hudby ovšem ano,“ napsal v měsíčníku Harmonie o albu Mirror Vilém Spilka.