Jaroslav Friedl v Jazzotéce: K hudbě přistupuji matematicky

Co vše formovalo kytaristu Jaroslava Friedla, známého mimo jiné z kapely Illustratosphere Dana Báry? Například jazzrock a osobnosti Jeffa Becka či Johna McLaughlina. Ale i blues a také spousta akustické muziky. A možná i studia na ČVUT. Vše totiž souvisí se vším.

Jak je v Jazzotéce zvykem, host se nejprve představí nahrávkou, na které se podílel. V případě kytaristy Jaroslava Friedla jde o Eleisure Suite z alba Animage (2008) Dana Bárty a skupiny Illustratosphere: „Vybral jsem tuhle skladbu jako vzpomínku na svoje desetileté působení v kapele, životně i muzikantsky strašně fajn období.“

Na dobu relativně nedávnou naváží vzpomínky mnohem hlubší. Na ZUŠ, v dobách totality vlastně LŠU, a první bigbítové pokusy. Na vlastně docela zdlouhavou cestu k profesionální muzikantské kariéře, která vedla oklikou přes dokončená studia ČVUT. Logicky následuje hostitelův dotaz na pojítka mezi matematikou a hudbou.

kytarista Jaroslav Friedl

„Matematika a harmonie mají cosi společného. Matika mi šla a myslím, že i k hudbě přistupuji trochu matematicky. Někdo je daleko intuitivnější, někdo jde na věc víc přes uši, ale já to mám takhle.“

Na „Ježkárnu“ nastoupil Jaroslav Friedl až v sedmadvaceti, poté, co si vyzkoušel i dělnické zaměstnání v Německu: „Jednou jsem tak seděl u piva a pomyslel si, že jestli do věci nějak nešťouchnu, tak už se nikdy nic nestane.“

Naštěstí „se stalo“ a muzikantská cesta Jaroslava Friedla vedla od studií na Konzervatoři Jaroslava Ježka do skupin Vesny Cáceres či Jiřího Hály, k Danu Bártovi či k Bharatu Rajnoškovi.

„A teď zase nehraju nikde, protože to tak máme všichni,“ posteskne si kytarista na současný stav nouze pro veškerou kulturu.

Deska s kloboukem a blesky

Jako první ukázku muziky, která ho formovala, vybírá Jaroslav Friedl kapelu Weather Report a Pastoriovu kompozici Havona. „Deska Heavy Weather byla pro moji generaci zásadní. Bylo to zjevení! V LŠU jsem za odměnu dostal poukázku na padesátikorunový nákup v knihkupectví a tam visela ve výkladu deska s kloboukem, bleskem a mrakodrapem. Hned jsem si řekl – to je pěkný!“ vzpomíná na jednu z mála „západních“ nahrávek, které byly prostřednictvím licence dostupné v tehdejším totalitním Československu.

„Muziky tehdy bylo málo a když už člověk nějakou desku sehnal, šlo o velkou vzácnost,“ pokračuje Friedl ve vzpomínkách a v probírce formativních nahrávek.

kytarista Jaroslav Friedl

„Bavil mě jazzrock a jako kytaristu mě velmi zaujal třeba Jeff Beck a jeho deska Wired, na které hrál i český rodák Jan Hammer. Což pro nás za železnou oponou představovalo ohromné povzbuzení. Takové ‚wow, ono je to možný!‘ Vybral jsem skladbu Goodbye Pork Pie Hat, což je vlastně standard od Charlese Minguse.“

Právě na nahrávce Jeffa Becka host připomíná, jak přirozeně se propojil jazzový svět se světem rockovým. „On si vzal to krásné téma, ale hraje ho nikoliv na původní složitou harmonii, ale pěkně po rockersku, na tři akordy.“

Aby „završil svoje jazzrockové období“, vybírá host ještě nahrávku polské kapely SBB, „důkaz, že fusion šlo dělat dobře i na východě“. Ale to jsme teprve na začátku povídání a osobitého výběru muziky. Navíc právě nastává zlom v žánrovém zaměření hosta. Uhodnete, k jaké hudbě?

Přijměte pozvání k poslechu celé říjnové Jazzotéky, ať již v premiéře na „vlnách“ ČRo Jazz, nebo prostřednictvím záznamu v článku. 

autoři: Martin Brunner St. , Tomáš S. Polívka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.