Stahujte

Jako počasí. Klima ovšem vyvádí psí kusy vinou lidské nezodpovědnosti, zatímco jazz patří k pozitivním výdobytkům druhu homo sapiens. 

Hodí se přitom jak příměr k bohaté koledě, tak k pomlázce. „Omlazená“ jazzová obec netrpí jarní únavou a plodí nové desky jako divá. 

Stanice Český rozhlas Jazz i letos oslovila odborníky z řad hudebních publicistů a zjišťovala, které české jazzové desky vydané v uplynulém roce je nejvíce zaujaly. 

Přestože je teprve únor, na pomyslných jazzových větévkách už to začíná pučet. 

I na přelomu letopočtu se v jazzu dějí věci. K uším ještě doléhají dozvuky předvánoční aktivity vydavatelů, ale ani lednový útlum neznamená úplnou absenci nových desek.

Proházet adventní závěje nových titulů je pěkná šichta, ovšem pochopitelně radostná. Akorát z těch nesčetných myriád vloček, každé jiné, můžeme vybrat jen pár. 

Vybrat z hromady nádherně zbarvených listů ten nejhezčí je problém. Vylovme z té záplavy třeba desky Johna Scofielda, Angeliky Sanchez či Nilse Pettera Molværa. 

Babí léto je nadstandardně horké i co do množství vydávaných novinek.

Letošní podzim je na česká jazzová alba velmi silný. Přinášíme přehled těch nejnovějších či teprve chystaných. 

Konec léta obvykle zní sentimentem, ale naštěstí si můžeme náladu dovolených a prázdnin přivolat trochou dobrého jazzu.