Kurt Rosenwinkel za pianem, na památku otce

27. listopad 2021

Ačkoliv celosvětově proslul jako kytarista, o Kurtu Rosenwinkelovi je známo, že virtuózně ovládá i klávesové nástroje. Dokázal to i na sólovém klavírním titulu, lakonicky pojmenovaném Plays Piano.

Vydat si na albu sólový klavírní recitál ovšem není od Kurta Rosenwinkela žádný chlubný samoúčel ve stylu „koukněte, tohle taky umím“. Rozhodnutí natočit repertoár pro piano má mnohem hlubší, osobní smysl.

„Kurtovy nejstarší hudební vzpomínky formoval zvuk klavíru. Jeho matka studovala klasický repertoár, dodnes si ráda zahraje Chopina, Scriabina, Rachmaninova a Brahmse. Otec byl improvizátor, když si našel čas, napůl četl a improvizoval na melodie ze zpěvníků George Gershwina a Cole Portera a plnil dům hudbou. Právě tahle skladba zvukového substrátu a klimatu vypěstovala semínka vlastního Kurtova muzikantství, je rozhodující pro pochopení jeho přístupu i nebojácnosti v roli improvizátora,“ píše se v tiskové zprávě.

Už v minulosti Kurt Rosenwinkel věnoval svému otci Lesteru Rosenwinkelovi (pokud pisatel správně googlil, šlo o uznávaného architekta, který „dodal šarm a dotek lidskosti dostupnému bydlení a školním budovám ve Philadelphii v ekonomicky obtížném období 70. a 80. let“) například skladbu Gesture Lester z alba Deep Song (2005). Po nedávné smrti Lestera Rosenwinkela věnoval syn otci celou desku Plays Piano. Jedna z balad pak nese přímočarý název For Dad.

První zveřejněnou nahrávkou z alba se stala Heavenly Bodies. Pokud je vám její nápěv povědomý, nepletete se. Jde o úpravu kusu publikovaného už na Kurtově dvojalbu Star Of Jupiter (2012), kde byla ovšem ve verzi pro kvarteto a za klaviaturou seděl Aaron Parks. Autorská pianová verze je pochopitelně patřičně přepracována.

Kurt Rosenwinkel

Vedle nových kompozic totiž autor zařadil na album i několik starších motivů, které se mu přirozeně hodily do koncepce a proměnily album v „záznam Rosenwinkelovy skladatelské historie“. Jejich melodie, akordický rozvoj i rytmickou strukturu ovšem přepracoval tak, aby odpovídaly nové formě. Nevzniká pocit, že by jim chyběly vstupy dalších nástrojů a bohatší aranžmá.

Pod závojem světabolu

Rosenwinkelově klavírní hře nelze nic vytknout. Ostatně piano bylo od dětství prvním Kurtovým nástrojem, než se začal věnovat kytaře. Důležitější než samotná technika je tu navíc feeling. Už vzhledem k dedikaci.

Nálada alba je ovšem sdělná pro každého a má také obecnější platnost. Vedle osobní, synovské pocty tu měl autor na mysli „poselství hudby, která se snaží transformovat vnitřní smutek světa a vyjevit jeho láskyplnost a spirituální podobu“.

Čtěte také

Pro popis atmosféry i empatického tvůrčího přístupu, odrážejícího současnou realitu, zvolil umělec německé slovo Weltschmerz. Jak sám uvádí, do angličtiny těžko převeditelné a vyjadřující obavy o osud světa, spojené s pocitem smutku a duchovní bolesti. V češtině ovšem pro tenhle druh spleenu máme už díky romantickým básníkům výstižný překlad. Světabol. V čemž je skryto i hodně nostalgické krásy.

Ostatně ani deska Kurt Rosenwinkel Plays Piano nepředstavuje žádnou koncentrovanou depresi. Naopak, řada kompozic evokuje spíše smíření, naději nebo přímo radostnou vzpomínku. Třeba ragtimem inspirovaná skladbička Homage To Mitch.

Dalším skladbám zase nejsou cizí klasicizující doteky romantismu či nálady impresionismu. Jazzový harmonický a rytmický slovník ovšem nikdy nezmizí.

Album fyzicky i digitálně vychází u Rosenwinkelova berlínského labelu 3. prosince. Od 7. ledna 2022 pak bude k poslechu i prostřednictvím streamovacích platforem.

Kurt Rosenwinkel Plays Piano

Label: Heartcore Records, 2021

Spustit audio

Související

  • Kurt Rosenwinkel – Caipi

    Kytarista před necelým rokem prozradil, že má rozpracovaných několik nových projektů současně. Jeden z nich – velmi překvapivý – nyní vyšel pod názvem Caipi.

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.