Lukáš Hurník

Téma se široce rozmáchne hned v prvním taktu symfonie. Je nesmírně výrazné tím, jak začíná dvěma pády z výšky do hloubky. Dokonalý stavební kámen sonátové formy. 

Fanfárové téma otevírá finále Novosvětské. Je nezapomenutelné, ač se v kompletní podobě ozve jen jednou, na samém začátku.

Velké obsazení skladby se sborem, sólisty, varhanami a symfonickým orchestrem skýtá obří kontrasty v decibelové síle zvuku.

Hlavní téma první věty proslulé Mozartovy symfonie není nikterak úderné, spíše je to melancholická melodie, přesto úlohu tématu plní se vším všudy.

Rafinované střídání homofonie a polyfonie v operní předehře, v níž si orchestr opravdu zahraje…

Tak trochu introvertní polyfonní sborová skladba, přicházející se stále novými motivy a tématy, procházejícími pletivem samostatných hlasů.

Správné téma je výrazné, zapamatovatelné, schopné nejrůznějších proměn. Slavné téma Beethovenovy Osudové splňuje všechny podmínky.

Variace kombinované s formou koncertu. Téma ale nepochází z doby rokoka, vymyslel ho sám Čajkovskij.

Proslulé, přímočaré téma v žesťových nástrojích postupně prochází volnými variacemi, nakonec se v ostré disonanci propojí s tématem první věty symfonie. 

Po spíše akordickém, tedy homofonním úvodu, nastupuje v 1:30 rozvinutá polyfonie, v níž zní několik samostatných varhanních hlasů současně.