Patricia Barber – Live! Francie, 2004
Sobota 12.2. – Euro Jazz 20:00 – 21:10: Jazz Club – sestřih z koncertů zpěvačky a klavíristky Patricie Barber z francouzských klubů L’Arsenal", "La Coursive" a "La Cigale, 2004.
„Kdyby Patricia Barber neexistovala, dokázal by si ji někdo vymyslet? Podobně jako Mehldau, ani ona to v elitářském a marketingem ovládaném jazzovém světě nemá a priori snadné,“ napsal o ní před lety výstižně DJ Mobley pro časopis Harmonie. Naznačil tím jistou nekonformnost, díky níž Barberová spolehlivě vyčnívá v moři popjazzových zpěvaček, ochočených kontrakty u nadnárodních nahrávacích společností.
„Naše milá Patricia na rozdíl od konkurence nedělá svým intelektuálsky zanedbaným vzezřením nic proto, aby hořkou pilulku své hudby pomohla spláchnout potřebným douškem sexy-popové limonády. Z její civilně nesvůdné prezentace čiší úctyhodná vůle přesvědčit publikum, aby jí, slovy Joni Mitchell, 'bralo takovou, jaká je',“ komentoval tento fakt opět DJ Mobley.
Její počátky nevypadaly na kariéru slavné jazzové zpěvačky. Narodila se na předměstí Chicaga sice saxofonistovi, který kdysi hrával s Glennem Millerem a bluesové zpěvačce, sama však vystudovala klasické piano a také psychologii. Nechtěla mít nic společného s jazzem, ale již na univerzitě občas vystupovala s místními muzikanty.
Po návratu domů do Chicaga ji nejprve lokální kritika příliš nebrala; situace se však změnila v polovině 80. let, kdy začala vystupovat v legendárním baru Gold Star Sardine. Na rodné Chicago nezapomněla ani mnohem později – je-li ve městě, můžete ji každé pondělí slyšet v nejstarším chicagském klubu Green Mill.
Podstatné však je, že po peripetiích s nezávislými labely a hledání vlastní tváře si Patricie všimlo vydavatelství Blue Note (první deska u nich byla Modern Cool, 1998). Až na výjimky si na snímcích u této nadnárodní firmy dokázala udržet svou osobitost a nevydala se obligátní cestou interpretace obehraných standardů, ale většinou vlastních kompozic.
Záznam, který můžete slyšet na Euro Jazzu 12.2., zachycuje Patricii Barber již mnohem později (2004), kdy již získala renomé mezinárodní umělkyně a vyrazila na evropské turné. Sestřih z klubů ve třech francouzských městech (Metz, La Rochelle a Paříž) ukazuje její typickou koncertní tvář v celé své nespoutanosti i šíři záběru. Představuje ji v pěti autorských originálech a pěti cover verzích známých skladeb (mezi nimi třeba Norwegian Wood z repertoáru Beatles).
„Byla jsem vždycky frankofil..miluji to jídlo, lidi, víno, ze všeho nejradši mám Paříž,“ řekla po komerčním uvedení nahrávky Barberová. Francouzské publikum je jí za to zjevně vděčné; skvěle kvituje improvizační plochy kapely, která nám dává občas zapomenout, že jsme na koncertě zpěvačky, ale zároveň ji dokáže podpořit v groovověji položených skladbách (např. autorské Crash či Whiteworld) i vyniknout jejímu přednesu v baladách (Dansons la Gigue! s francouzským textem od Paula Verlaina, standardy Blue Prelude a Witchcraft).
Sobotní večer na Euro Jazzu slibuje skvělý koncertní zážitek.
Podívejte se na koncertní provedení balady Dansons la Gigue!:Patricia Barber – Live at Fortnight in France (Blue Note, 2004) Patricia Barber – zpěv, piano Michael Arnopol – kontrabas Eric Montzka – bicí Neal Alger – kytara
Jazz Club je série koncertních záznamů, vysílaných každou sobotu od 20:00 na Euro Jazzu. Koncertní záznamy pocházejí buď z archivu Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union), archivu Českého rozhlasu, nebo jde o záznamy již vydané na komerčně dostupných nosičích.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
