Recenze: Zornův čtyřhodinový maraton aspiruje na jazzovou událost roku

Součástí přehlídky Prague Music Performance byl totiž 20. června  v pražském Foru Karlín čtyřhodinový Bagatelles Marathon, který Zorna představil hlavně jako skladatele a principála tří desítek muzikantů na příbuzné hudební vlně, kteří se na scéně prostřídali ve čtrnácti blocích v délce kolem dvaceti minut, ať už jako sólisté nebo členové skupin, jejichž obsazení se občas prolínalo.

John Zorn se v poslední době prezentuje častěji jako skladatel nežli interpret, což potvrzuje i mladší část katalogu jeho vydavatelství Tzadik Records, s nímž si řadu jmen čtvrtečního koncertu spojujeme. Zkušenost s repertoárem však mělo publikum v zaplněném sále takřka nulovou (samozřejmě když nepočítáme sporadická pirátská videa na YouTube).

15 fotografií

Náročné sólové recitály

Cyklus Bagatelles Marathon složil Zorn v „atonálním jazyce“ pro svou improvizační newyorskou komunitu sice už na jaře roku 2015, ale vybrané skladby začne pro Tzadik nahrávat až letos na podzim. Bagately jsou obecně malé, obsahově samostatné instrumentální skladby, které byly tentokrát rozkročené přes různé žánry. Právě díky krátkým stopážím i dramaturgické pestrostí neztrácel dlouhý program tah, i když posluchačsky nejnáročnější sólové recitály využívali (naštěstí ojedinělí) posluchači s omezenou tolerancí k odchodu ze sálu.

Šlo zvláště o tři bloky, v nichž se představili pianista Craig Taborn s východisky v nové hudbě i free jazzu, zvuková kolážistka Ikue Mori, jež za svým MacBookem nezapřela, že pochází z Japonska a dlouho hrála na bicí, a trumpetista Peter Evans, který svými sóly chvílemi překračoval technické možnosti nástroje.

Interprety si Zorn vybral k obrazu svému, protože zvláště v minulém století proslul coby jazzový enfant terrible, který měl k soudobé hudbě stejně blízko jako třeba k hardcoru. S první polohou rezonovalo duo pianistky Sylvie Courvoisier a houslistou Markem Feldmanem. Švýcarka ve dvou bagatelách kovovým předmětem „upravila“ koncertní křídlo Yamaha v preparovaný klavír, což připomnělo její působení v někdejším triu Mephista, kde hrála i Ikue Mori.

Flamenco i hard core

Artificiální rozměr mělo i violoncellové duo, v němž veterána newyorské scény Erika Friedlandera doplnil o generaci mladší Michael Nicolas. Protipólem byl divoký rock tria Trigger se rtuťovitým baskytaristou Simonem Hanesem, jehož krátká čísla měla s koncentrovanou energií blízko právě k „hácéčku“. Žánrově neukotvenou hudbu s ozvěnami flamenca předvedlo akustické kytarové duo Gyana Rileyho (syna slavného otce Terryho) a Juliana Lage.

John Zorn a Marc Ribot na koncertě Bagatelles Marathon|foto: Vojtěch Havlík

S jazzem měly více společného skupiny, které spojovaly dvě výjimečné osobnosti. John Medeski zasedl za klasické hammondky s mechanickým reproboxem Leslie ve vlastním triu i v Nova Quartetu, kde si od bicích v dalších dvou skupinách odskočil k sofistikovanějšímu vibrafonu skvělý Kenny Wollensen. Mezi stálice newyorského downtownu patří také třicátnice Mary Halvorson, která možnosti akustické kytary rozšiřuje pomocí elektronických efektů. Ta se představila ve dvou kvartetech, vlastním, kde jí sekundoval elektrický kytarista Miles Okazaki, a dalším, jehož frontwoman byla pianistka Kris Davis, rodačka z kanadského Calgary, která vlivy volné improvizace, jazzu, soudobé hudby i world music spojuje do svébytného celku.

Alfou a omegou Bagatelles Marathonu byl samozřejmě John Zorn, který celý program otevřel s fenomenální Masadou, v níž dále působí trumpetista Dave Douglas, kontrabasista Greg Cohen a bubeník Joey Baron. Propojení jazzu s klezmerem fungovalo na jedničku. Statistou však nebyl ani v závěrečném setu s triem Asmodeus, kde už sice nechal altsaxofon v šatně, ale výslednou podobu tří bagatel umocnil jako dirigent.

Skupinu v neméně hvězdném obsazení, která má slyšitelně nakročeno k prog metalu, jmenovitě kytaristu Marca Ribota, baskytaristu Trevora Dunna a bubeníka Kennyho Grohowského, však byla radost řídit. Slyšet a vidět v jednom dni tolik výrazných individualit, které překračují hudební žánry s takovou nenuceností, se posluchačům ve středu Evropy hned tak nepoštěstí. Potvrzovaly to ostatně i zaparkovaná auta v okolí Fora, která měla nijak výjimečně slovenské a polské poznávací značky.

John Zorn: Bagatelles Marathon

MASADA
John Zorn (sax)
Dave Douglas (trubka)
Greg Cohen (kontrabas)
Joey Baron (bicí)
 
SYLVIE COURVOISIER AND MARK FELDMAN
Mark Feldman (housle)
Sylvie Courvoisier (klavír)
 
MARY HALVORSON QUARTET   
Mary Halvorson (kytara) 
Miles Okazaki (kytara)   
Drew Gress (kontrabas)
Tomas Fujiwara (bicí)
 
CRAIG TABORN SOLO 
Craig Taborn (klavír)

TRIGGER
Will Greene (kytara)
Simon Hanes (baskytara)
Aaron Edgcomb (bicí)

JOHN MEDESKI TRIO
John Medeski (varhany)
Dave Fiuczynski (kytara)
Calvin Weston (bicí)
 
ERIK FRIEDLANDER-MIKE NICOLAS DUO
Erik Friedlander (violoncello)
Michael Nicolas (violoncello)
 
BRIAN MARSELLA TRIO
Brian Marsella (klavír)
Trevor Dunn (kontrabas)
Kenny Wollesen (bicí)
 
IKUE MORI
Ikue Mori (elektronika)

KRIS DAVIS
Kris Davis (klavír)
Mary Halvorson (kytara)
Drew Gress (baskytara)
Kenny Wollesen (bicí)
 
GYAN RILEY AND JULIAN LAGE
Gyan Riley (kytara)
Julian Lage (kytara)
 
NOVA QUARTET   
John Medeski (klavír)
Kenny Wollesen (vibrafon)  
Trevor Dunn (kontrabas)    
Joey Baron (bicí)  
 
PETER EVANS SOLO
Peter Evans (trubka) 

ASMODEUS
John Zorn (dirigent)
Marc Ribot (kytara)
Trevor Dunn (baskytara)
Kenny Grohowski (bicí)