Rozhovor měsíce: Heart of Dixie a brněnská swingová horečka

4. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Čarek a Heart of Dixie

Rozhovorem měsíce nás tentokrát budou provázet písně v podání brněnské swingové skupiny Heart of Dixie. Pozvání přijal její zakladatel a kapelník, kytarista a zpěvák Jan Čarek. Řeč však tentokrát není pouze o hudbě, ale také o tanci. Taneční swingovou komunitu v pořadu zastupuje Pavlína Korcová z taneční školy Swing Wings Brno.

Pavlína Korcová na začátku rozhovoru představuje Swing Wings jako „taneční školu s komunitním přesahem“. Vysvětluje: „Na rozdíl od běžných tanečních kursů je to pro spoustu lidí přímo životní styl. Ostatně investujeme do toho spoustu času i energie. Kromě tanečních kurzů pořádáme spoustu kulturních akcí, letní kempy i netaneční volnočasové aktivity. Pro spoustu lidí je to dnes jejich primární sociální bublina.“ 

Předtím, než Jan Čarek začne hovořit o své současné kapele Heart of Dixie a jejím novém albu In Love with Basie, připomíná, že Brno má dlouhou swingovou tradici a že i předtím, než se on sám začal této hudbě věnovat, zde existovaly zajímavé kapely. Čarek sám hrál nejprve ve studentské kapele Pavlík a továrna na jam, kterou postupně na swing přeorientoval. 

Fenomén swingových tančíren

Přímo z brněnské swingové komunity pak vznikla skupina Django Jet, která hraje dodnes, i když se už přímo nespecializuje na doprovod tance. Vznikaly a zanikaly další soubory, z nichž některé – jako Django Sisters – fungovaly jen krátce. Naopak nejdelší životnost má a v současné době na největších akcích hrává právě skupina Heart of Dixie, která se přímo specializuje na hudební doprovod při swingových tančírnách. 

Členové skupiny Heart of Dixie, ať už stálí, nebo zaskakující, se zčásti rekrutují ze studentů jazzové katedry na JAMU. Hudební vysokou školu v Brně Jan Čarek v rozhovoru chválí: „JAMU je otevřená těm, kteří chtějí investovat čas do starého jazzu. Navíc na škole jsou i přímo experti na tuto hudbu, jako je například trumpetista Juraj Bartoš.“ 

Najednou hrajeme pro tři sta lidí, kteří celou dobu ječí a křičí, což není běžný zážitek z jazzového koncertu.

Pro studenty jazzu je pak podle Čarka příjemné odskočit si od hudby, které se jinak věnují, právě ke swingu: „Je to pořád jazz, takže je to baví. A zároveň je to pro ně něco jiného. Když vezmu výborného jazzového hráče do kapely jako záskok, většinou ho to úplně dostane. Najednou hraje třeba pro tři sta lidí, kteří celou dobu ječí a křičí, což není běžný zážitek z jazzového koncertu.“ 

Pavlína Korcová v rozhovoru vypráví o tančírnách i vícedenních akcích taneční školy Swing Wings. Přitom se odvolává na inspirace ze zahraničí. Jen co se totiž sama naučila pár prvních tanečních kroků, dostala se na mezinárodní swingový festival do Itálie: „Atmosféra vás okamžitě vcucne do sebe. Tanečníci různých národností tam tančí spolu, velmi jednoduše navážete kontakty. Součástí programu jsou neformální taneční soutěže, při nichž se netančí ve stálých párech.“

Důležité je podle Pavlíny i prostředí, v němž se podobné akce odehrávají: „Poláci tyto festivaly například organizují v dolech, v Budapešti se odehrávají na lodi.“ 

Nové hudební kursy

Jestliže se současná swingová komunita v Brně vytvořila kolem taneční školy Swing Wings a teprve na její půdě začaly vznikat kapely včetně Heart of Dixie, dnes to funguje i naopak. Hudebníci totiž založili sesterskou organizaci Kohútek, jejímž cílem je učit tanečníky i další zájemce základům swingu.

V nabídce jsou kursy zpěvu i lekce hry na hudební nástroje, a to jak pro úplné začátečníky, tak pro pokročilé a hudebně vzdělané zájemce. „Pro tanečníky, kteří roky tančí a nevědí, kam se dál posunout, je právě studium hudby skvělá možnost,“ chválí Pavlína Korcová aktivitu, za kterou stojí mimo jiné právě její kolega Jan Čarek. 

Swingová komunita v Brně, a to její hudební i taneční složka, se v době před vypuknutím koronavirové krize dynamicky rozvíjela. Když má tedy Pavlína odpovědět na otázku, jaké jsou její vize do budoucna, říká: 

„Přežít současnou krizi. A když se nám to podaří, chceme udělat posuny v naší komunitě. Podpořit menšiny, které mezi sebou máme. Tím myslím jednak tanečníky lehce staršího věku, pro které jsme otevřeli kurzy Duchem mladí. Zájemci ve věku našich rodičů si totiž často stěžují, že na kursech máme samé mladé lidi. Dále bychom se chtěli orientovat na rodiče s malými dětmi a také se více zaměřit na cizince, kteří v Brně žijí.“  

autor: Milan Tesař
Spustit audio