Silný jazzový rok: Čtěte první díl ankety o nejlepší album

28. leden 2023

Stanice Český rozhlas Jazz i letos oslovila odborníky z řad hudebních publicistů a zjišťovala, které české jazzové desky vydané v uplynulém roce je nejvíce zaujaly. Čtěte první část ankety!

Oslovené osobnosti měly volit nejlépe jedno dle svého úsudku nejlepší album z těch, která vyšla v roce 2022 a na nichž se podíleli čeští jazzoví hudebníci. Nakonec většina oslovených uvedla nahrávek více. Jejich komentáře si můžete přečíst níže.

Tomáš S. Polívka (hudební publicista)

Uspořádat si v hlavě „hudební dostihy“ je vždy těžké a skoro bych řekl kontraproduktivní. Jak také porovnat tolik výborné muziky. Ale když už se přistoupí na hru, jednoho konkrétního zimního rána a nálady u mě favorité doběhli třeba takto: První Talaqpo – Tamne, pro tu strhující, přirozenou a zároveň velmi sofistikovanou hravost.

Čtěte také

O milisekundu později se vybaví David Dorůžka – Andromeda’s Mystery, protože mě baví okamžité zajiskření komunikace mezi absolutními světovými muzikanty, ač měli na přípravu alba jen krátkou dobu, a také kvůli podmanivé melodice. A do třetice Štěpánka Balcarová – Štěstí, už proto, že fúze jazzového comba se symfonií obvykle nedopadnou dobře, a tahle dobře dopadla. Ale nedá mi to, abych alespoň mimo pořadí nezmínil alespoň ještě obě desky Luboše Soukupa, v duu s Christianem Pabstem i v kapele Machina Mundi, Martu Kloučkovou a její Stopu snu, Elementy Nikol Bókové, Nenutist od Uthando, nekonstatoval, že invence Jaromíra Honzáka je asi nevyčerpatelná… A nedodal, že Perseidy pana Jana Spáleného mě vzaly za srdce.

Václav Vraný (ČRo Vltava)

Štěpánka Balcarová – Štěstí

Čtěte také

Jakožto fanoušek štěstí v jakékoliv jeho podobě považuji za šťastné, že nejlepší jazzové album roku 2022 má název Štěstí. Po Tomáši Sýkorovi přichází na scénu symfonického jazzu další výrazná česká osobnost a tvoří snad ještě zajímavěji. Štěpánka Balcarová se na rozdíl od Tomáše Sýkory vrhla rovnou do vlastního stylu bez jakýchkoliv hudebních odkazů. Odhalila nový talent a stvořila hudbu, která asi není pro úplně běžné použití, spíš jakoby chtěla zaznívat při zvláštních příležitostech. Je štěstí, že takovou hudbu a její tvůrce máme.

Luboš Soukup – Machina Mundi

Svět potřebuje alba pro „everyday use“ a desku Machina Mundi se skladbami Luboše Soukupa v tomto kontextu nejde přeslechnout. Je na ní Soukupův originální, nápaditý, vřelý a zároveň jemný hudební svět, který se chce poslouchat pořád dokola soustředěně či jako kulisu. Tvůrčí rozlet Luboše Soukupa má vzestupný charakter.

Jaromír Honzák – Twenties

Dechberoucí objevitelské album mistra týmové hudební spolupráce Jaromíra Honzáka, českého jazzového myslitele s tvůrčí otevřeností k nečekaným hudebním souvislostem podtrhujícím jeho vlastní styl, je opět nedostižné. 

Maxmilian Wittmann (ČRo Brno)

Hlasuji pro tato tři alba:

Nikol Bóková – Elements

Gustav Brom – 100 let

František Kop – Chillies

Pavel Víšek (hudební publicista)

1. Nikol Bóková – Naked Pieces

Čtěte také

Nikol Bóková loni překvapovala opakovaně, s Janem Valou založila label Soleil et Pluie, na kterém vyšla za osm měsíců hned dvě skvělá alba, i když aktuální zatím jen digitálně. Elements v triu rozšířeném o Davida Dorůžku se mi líbí moc, ale upřednostním sólové Naked Pieces, které je dosavadním extraktem autorské tvorby. Ve skladbách obnažených pro křídlo Bechstein jsou motivy, které se objevily na starších deskách, v rovnováze s novými tématy.

2. Jaromír Honzák – Twenties

Čtěte také

Autorské album kontrabasisty Jaromíra Honzáka je už třetím v řadě, které vzniklo v silném obsazení jeho kvinteta s Davidem Dorůžkou, Vítem Křišťanem, Lubošem Soukupem a Martinem Novákem. Ohlasy jazzrockové fúze jsou časté, ale kompozičně přímočaré skladby dál obohacují prvky minimalismu, ambientní i předklasické hudby. Souhra pětice je víceméně telepatická, v improvizovaných pasážích si zaslouží vyzdvihnout Dorůžkova kytara a Křišťanovy klávesy.

3. Štěpánka Balcarová – Štěstí

Trumpetistka Štěpánka Balcarová se k albu Life and Happines of Julian Tuwim, pro něž zhudebnila verše meziválečného polského básníka, vrátila ještě jako aranžérka. V pražském DOXu loni zaznělo šest z devíti skladeb v orchestrálních úpravách, v nichž původní česko-polské sexteto posílil SOČR s Marko Ivanovićem. Záznam koncertu na albu Štěstí překvapí kontrastem, který robustní symfonický zvuk ke křehké Tuwimově poezii vytváří a dává sólovým partům i nádhernému vokálu Małgorzaty Hutek další rozměr.

autor: Milan Tesař
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka