TRIPlay: Překvapujeme se neustále

„Obsazením jsme trio, na bicí nástroje hraje Marek Urbánek, Kryštof Tomeček má na starosti nejednu kytaru a já ovládám synťáky a všechny možné klávesové nástroje,“ postará se Jan Uvira o úvodní představení kapely. A Kryštof Tomeček dodává: „Žánrově bych nás zařadil asi k jazz fusion. S tím, že si prohazujeme basový rejstřík, Honza na Mooga a já ho kombinuji s kytarou.“

Kapela se pohybuje na scéně více než dva roky, ale polovinu času se mohla kvůli epidemii realizovat pouze ve zkušebně a v improvizovaném nahrávacím studiu. „Snad jsme ten čas využili tak, jak jsme měli, a brzy bude na světě nová deska. Momentálně jsme ve stádiu postprodukce, kdy vrstvíme další stopy kláves a kytar, těsně před mícháním. Plánujeme vydání alba tak do konce léta… možná na podzim,“ slibují pánové.

„Na desce bude pouze autorský materiál, ale naživo se nebojíme zkoušet vlastní aranžmá skladeb ve spektru od Radiohead po Míru Honzáka. Naše vlastní skladby píše převážně Kryštof. Já a Marek (Urbánek) budeme mít na desce po dvou kusech,“ uvádí klávesista k repertoáru.

„Nutím kluky, ať něco donesou, alespoň nějakou skicu, ale většinou to stejně padne na jednoho člověka a v téhle kapele jsem to zrovna já,“ zhodnotí svoje privilegium hlavního autora Tomeček a pokračuje:

„Hlavní rozhodování o aranžmá záleží na tom, kdo přinese prvotní nápad, ale jednotlivé skici společně rozpracujeme. Protože jsem přesvědčený, že z každého materiálu lze udělat hezkou hudbu. I když třeba na první poslech není lehce uchopitelná. Spolupráce s kluky je produktivní, protože umí věci pěkně zkritizovat. Ale i když někdo dodá dotaženou a zaranžovanou věc, výsledná podoba je vždy konsensus.“

Low-cost verze natáčení

Na dotaz moderátora Daniela Vojtíška, zda se pánové dokáží při hraní něčím překvapit, třeba zahráním nečekaného motivu, hosté spontánně odpoví: „Pořád!“

„Já jsem překvapen neustále,“ žertuje Uvira. Tomeček uvádí věc na pravou míru: „Překvapen jsem, ale v pozitivním smyslu slova.“

Čtěte také

Jan Uvira: klávesák z Decziho líhně v poslechovém testu

Jak dlouho vlastně trvala příprava repertoáru? „Nápad na kapelu vznikl už během mých studií, kdy jsem chtěl postavit sestavu, ve které by kytara suplovala i basu. Žánrově mělo jít o jazz, ale o jazz elektrický. Postavil jsem trio jako svůj magisterský projekt na HAMU, šlo tedy o několikaletou práci na koncepci i repertoáru. Není to tak, že by mi inspirace spadla z nebe. Vstřebávám inspiraci od lidí, z hudby, která mě fascinuje, a tu pak s kluky přetváříme,“ vypráví Tomeček.

Moderátora také zajímalo, zda potřebuje Kryštof Tomeček ke psaní nástroj, nebo skládá „z hlavy“ a hudbu si zapisuje. Podle kytaristy je to ale ještě jinak:

„Jsem přesvědčen, že muzika vzniká nejdříve v hlavě a nástroj je skutečně jen prostředkem, jak ji předat dál. I když je pravda, že ovládnutí nástroje věc maximálně ulehčí. Melodie i části harmonie ale vzniknou nejdříve v hlavě. Ať už si brnkám na kytaru a narazím na něco, co se mi líbí, nebo jdu třeba po ulici, melodie se mi vynoří v mozku a natočím si ji do mobilu k pozdějšímu rozpracování. Papír přijde až naposled, jako takový doplněk, kterého se vlastně snažíme co nejvíc zbavit,“ odmávne kytarista fixaci na noty.

„Jakékoliv noty jsou přítěž a otrava,“ přisadí si Jan Uvira. „Představují totiž limit,“ upřesní Tomeček. Čímž je jasné, že při produkci TRIPlay se fantazii meze nekladou a pánové se rozhodně nenechají svazovat psanou formou kompozic.

Čtěte také

Bubeník Marek Urbánek: Nejvíc mi daly jam sessiony v klubu

Kytarista Kryštof má také výbornou metodu, jak se vyhnout při psaní s nástrojem svalové paměti, kdy se prsty samy rozběhnou po hmatníku podle zažitých stereotypů. „Zkouším si nápad zahrát na piano, na které hraji podprůměrně, ale zároveň tu věc dobře slyším. Nebo pracuji se softwarem, protože kytara je vlastně dost omezená, technicky i harmonicky. Má jen šest strun, takže víc než souzvuk šesti not z ní prostě nevydolujete. Zato piáno…“

„No ale pořád máš jen deset prstů,“ zbrzdí Honza spoluhráče v rozletu. O vlastním komponování uvádí: „Jednu dobu jsem skládal vyloženě s pianem, ale pak jsem získal pocit, že jsem tuhle metodu vyčerpal a opakuji se. Proto jsem se začal víc zaměřovat na to, co mi zní v hlavě, a teprve potom sednu k pianu.“

Desku točilo trio ve zkušebně, protože jak zdůrazňuje Tomeček, studio je prostě drahé. Využití studia domácího nebo „zkušebnového“ ovšem vůbec nemusí být na škodu. Technické nedostatky vyváží fakt, že muzikanti nejsou ve stresu z každé další započaté hodiny a mají dost času tvořit a cizelovat:

„Zvolili jsme tedy variantu low-cost. Ale protože jsme zároveň zdatní v různých editacích a umíme pracovat s počítači, nejde o takový problém. Tím, že Hona používá syntezátory, nemusíme řešit místnost a rezonanci. Kytaru točím podobně. Jediné, co jsme řešili, bylo dobré sejmutí bicích, kde ta cimra hraje důležitou roli.“

TRIPlay zahrají na ČRo Jazz Stage festivalu United Islands of Prague: v sobotu 26. června od 13:15 na střeše klubu Jazz Dock. Vstup na akci je zdarma.