Uloveno na síti: Jazzové volání jara

Mary Halvorson – Cloudward

Brooklynská kytarová virtuoska, skladatelka a improvizátorka stále hýří nápady. Ale zároveň mění náladu. „Zatímco materiál pro desky Amaryllis a Belladonna jsem psala za nejhlubšího covidového útlumu, skladby pro Cloudward vznikaly na konci zimy 2022, kdy se život zase rozpohyboval. Letadla začala létat, po umrtvení se znovu rozjížděla turné. Osobně i muzikantsky jsem cítila optimismus.“

Tentokrát ale Mary nezměnila spoluhráče, základ sestavy je stejný jako na zmíněných předchozích albech, vydaných zároveň. O to je kapela sehranější. Jedno personální obohacení ovšem zaznamenáme, a ne lecjaké. Na housle si zahostovala samotná Laurie Anderson.

Ches Smith – Laugh Ash

Mezi experimentátory jako John Zorn, Bill Frisell, Marc Ribot, Tim Berne nebo také Mary Halvorson vyhledávaný bubeník (vibrafonista, „elektronik“ atd.) Ches Smith nezanedbává ani vlastní kapelnickou dráhu. Tentokrát se pustil do jednoho ze svých nejambicióznějších projektů.

Nejen, že komponoval a aranžoval pro pestré obsazení se smyčci i dechy a vokalistkou Sharou Lunon. Ale hlavně, opět posunul o kus dál svůj typický žánrový eklekticismus. Že se nedá pod hlavičkou experimentálního jazzu spojit taneční groove se soudobou „vážnou“ hudbou, a ještě vše kořenit hip hopem, rockem, elektronikou či melodramem, aby to bez křeče drželo pohromadě? Ale dá. A co do nápaditosti, tahle deska nastavila letošním jazzovým nahrávkám laťku kvality pěkně vysoko.

The Yussef Dayes Experience – Live From Malibu

Dopřejme si ještě jeden pohled za bicí soupravu. Yussef Dayes patří k agilním hráčům londýnské scény. Duo Yussef Kamaal s klávesistou Kamaalem Williamsem ostatně patřilo k projektům, které „londýnský jazzový underground“ proslavily. Loňský kapelnický debut Black Classical Music (2023) s hostujícím Shabakou Hutchingsem ukázal, že Dayes obstojí i jako leader. Což potvrzuje i aktuální koncertní nahrávka.

Christoph Grab’s Reflections: Oneness

Další tributní album Theloniovi Monkovi? No a co, zdálo by se. Jenže když se kompozic legendárního jazzmana ujal švýcarský saxofonista Christoph Grab (nositel Swiss Jazz Award 2023), uložil si velmi riskantní úkol zaranžovat je aktuálně. A upravovat dokonalé, to chce odvahu.

Koncepci alba odraženou v názvu Oneness (Jednota) popsal Grab následovně: „Schopnost dosáhnout jednoty se světem, přijmout nové a cizí. Být empatický v hořkém čase zákopové války, jak té na internetu, tak skutečné. To jsou nyní důležité vlastnosti.“ Zda se mu jich hudbou podařilo dosáhnout posuďte sami.

India Gailey – Problematica

Kanadská violoncellistka a zpěvačka India Gailey se prosadila jako interpretka soudobé hudby i skladatelka, nicméně ráda se vrhá také do dobrodružství volné improvizace. Nechtě se vnucuje podobnost třeba s tvorbou skandinávských snivců zpod křídel ECM. Až se chce zavtipkovat něco o „globálním severu“.

Ale bez fórků. Titul Problematica patří k titulům, které mohou nadchnout jak příznivce soudobé artificiální hudby, tak tzv. evropského jazzu a „free“ experimentů. Byť třeba India interpretuje jí na míru psaná díla krajanů Sarah Rossy (skladatelka a performerka kombinující vlivy jazzu a živé elektroniky) či Josepha Glasera („vážný“ skladatel s průpravou tanečníka a choreografa).

Jaroslav Kořán, Petr Varjú, Petr Tichý - Fragile

Obvykle se v Uloveno nevěnujeme archivním nahrávkám, ale tahle stojí za výjimku. Poprvé totiž vycházejí dvacet let u ledu uložené snímky volné improvizace tria, které si říkalo Par Avion a vzniklo jako subtilnější odnož Zapomenutého orchestru snivců. Už koncem loňského prosince vyšla první část nově nalezené a studiově vyčištěné tříhodinové nahrávky na albu Par Avion. Nyní je na řadě druhý, „Křehký“ (Fragile) díl.

David Kollar – Za zamrznutým oknom / Live /

Slovenský kytarista a skladatel chrlí věru neúrekom alb. Proto na ně v podobě trojčetného přídavku upozorníme najednou. Nejnovějším titulem je propojení typické Kollarovy zvukové krajinomalby, tentokrát inspirované výhledem z mrazem vyzdobeného okna, s poesií Valerije Kupky. Zazní i trubka Arveho Henriksena.

Byla by ovšem škoda nechat „nadprodukcí“ zapadat koncertní album v kvartetu s Erikem Truffazem, Rickem Coxem a Paolem Rainierim. Momentálně vychází i na CD u Hevhetie.

A aby toho nebylo málo, ohlédněme se, ale zase nikoliv daleko, za Kollarovou tvorbou pro film. Obrazotvorné sonické krajiny jsou pro soundtrack jako stvořené.