Uloveno na síti: Zajíčkova jazzová nadílka
Hodí se přitom jak příměr k bohaté koledě, tak k pomlázce. „Omlazená“ jazzová obec netrpí jarní únavou a plodí nové desky jako divá. Z plného košíku vybíráme famózní dialog dvou kontrabasů Christiana McBridea a Edgara Meyera, další ze zasněných mystických krajin Daniela Herskedala nebo propojení Kuby a Koreje v představách Davida Leona.
Christian McBride & Edgar Mayer – But Who’s Gonna Play The Melody?
Nejen setkání na nejvyšší (nebo spíš nejhlubší?) basové úrovni, ale také krásné prolínání žánrů. Christiana McBridea netřeba představovat. Ale také Edgara Mayera (Yo-Yo Ma, Béla Fleck, Zakir Hussain nebo s Bostonský či Nashvillský symfonický orchestr) asi jazzoví fandové znají. Proslavil se v rámci experimentující odnože progresivního bluegrassu a americany, ale do jazzového okénka už také mnohokrát nakoukl. Ať už sólově nebo ve všelikých spolupracích.
Název alba evokuje přátelskou hádku. „Ale kdo bude hrát melodii?“ V hudbě si ovšem oba basisté skvěle rozumějí a o melodie se spravedlivě dělí. Aranžmá pro dva kontrabasy vážně nejsou nuda. I když pánové trošku švindlují, deska není jen o basách. Oba si zahráli i na piano. Ale jen epizodně, kontrabasy hrají prim.
David Leon – Bird’s Eye
Co mají společného Kuba a Korea? Davida Leona. Hledáte-li originální sound, zde je. Planeta se zdá, co do inspirací k fúzím, nevyčerpatelná.
Americký saxofonista David Leon má rád neobvyklé sestavy, už svůj první titul natočil v triu s dalším saxofonistou a kytaristou. Na čtvrté desce Bird’s Eye se rozhodl prozkoumat svoje afrokubánské kořeny. Ale zároveň přizval ke spolupráci hráčku na perkuse Lesley Mok, která se zajímá mj. o čínské tradice, a korejskou, tradičně vzdělanou virtuózku na kajagum. Jde o korejský strunný drnkací nástroj z rodu citer, připomínající u nás známější japonský instrument koto. Souhra zní vážně originálně.
Daniel Herskedal – A Single Sunbeam
Deskám norského tubisty a hráče na basovou trubku se věnujeme v Uloveno jaksi nadstandardně, jenže když ony jsou prostě výtečné. A pokaždé, při svojí zvukové nezaměnitelnosti, trochu jiné. Tentokrát se Herskedal zklidnil ještě víc do ambientu, důsledněji pracuje s elektronickými krajinami, a navíc přidal vokály inspirované norským folklorem.
Dan Weiss, Miguel Zenón, Matt Mitchell – Even Odds
Znázornění hry „kámen, nůžky, papír“ na obalu desky nového tria amerického bubeníka Dana Weisse (Chris Potter, Lee Konitz, Rez Abbasi) se saxofonistou Miguelem Zenónem a pianistou Mattem Mitchellem má symbolizovat rizika improvizujících hudebníků. „Miluju hry, pořád se o něco sázím. Ty melodie se mohly ubírat nejrůznějšími směry, záleželo jen na náhodě. A zaznamenat proces vzniku je trochu hazard,“ vysvětluje.
Na albu Even Odds pak chtěl zachytit vyváženost dvou poloh, kompoziční a improvizační. Šest skladeb jsou „tradiční“ kompozice, i když i v nich se improvizuje a pracuje s tak rozličnými rytmickými koncepty jako jsou dle Weisse „ty jazzové, klasické, indické, západoafrické nebo metalové“. A ve zbylých miniaturách se pak trojice hudebníků „zcela volně a hravě provokuje“.
Rasmus Sørensen – Balancing Act
Konzervativně zaměřený pianista Rasmus Sørensen zaujal už svým debutem Traits (2022). Nahraným v rodném Dánsku, ale inspirovaným pobytem v NYC během studií na Manhattan School Of Music. Nyní se Rasmus do New Yorku přestěhoval.
Už v novém domově vzniklo příkladně swingující album s basistou Alexanderem Claffym (též Orrin Evans, Duane Eubanks, Ben Flocks) a bubeníkem Kendrickem Scottem (Pat Metheny, Kenny Garrett, Lizz Wright, Gretchen Parlato, Trenence Blanchard a kdysi za studií David Dorůžka). Nic nového pod jazzovým sluncem, ale zato naprostá pohoda.
Různí – MEUF Vol. 2
Obvykle se v Uloveno nezabýváme kompilacemi, jenže tentokrát stojí za to udělat výjimku. Na druhý díl výběrů projektu MEUF, v rámci kterého představuje dánská saxofonistka Maria Dybbroe ženské představitelky „severské“ improvizační scény, se totiž dostaly i nahrávky dvou slovenských hudebnic. Hráčky na bicí nástroje a skladatelky Michaely Antalové, momentálně sídlící v Oslu. A saxofonistky a skladatelky Michaely Turcerové, toho času bytem v Kodani.
Tomáš Šenkyřík, Pavel Rajmic, Prokop Šenkyřík – Pulse Wave
Dopřejme si tentokrát ještě sedmý „bonus“. Agilní pražský label Blue Lizard v posledních měsících publikoval celou řadu nahrávek především ambientních, ale i s přesahy do dalších žánrů. Včetně volné improvizace, terénních nahrávek, experimentální elektroniky atd.
Návštěvníkům těchto stránek by mohl být blízký zvláště projekt Pulse Wave, na pomezí soudobé hudby, improvisingu vč. práce s náhodnými zvukovými samply i lehkých folklorních inspirací.
Související
-
Uloveno na síti: Jazzová pylová sezóna je tu
Sezóna jarních pylů začala letos v přírodě dříve, a stejně to vypadá ve sféře jazzových alb. Rojí se jich jako pylových zrnek.
-
Uloveno na síti: Jazzové volání jara
Přestože je teprve únor, na pomyslných jazzových větévkách už to začíná pučet.
-
Uloveno na síti: Do nového roku se starým dobrým jazzem
I na přelomu letopočtu se v jazzu dějí věci. K uším ještě doléhají dozvuky předvánoční aktivity vydavatelů, ale ani lednový útlum neznamená úplnou absenci nových desek.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.