Video: Strhující trio Enemy na ČRo Jazz Festu

Hned na úvod vysvětleme jisté „zmatení názvů“. Když nahlédneme do playlistu koncertu, který se uskutečnil 17. 11. 2022 v pražském Jazz Docku v rámci ČRo Jazz Festu, zaznamenáme hned čtyři kompozice z výtečného alba Vermilion (únor 2022). Včetně úvodní Minus Monks. Album ovšem vyšlo u kultovního labelu ECM pod hlavičkou tria Kid Downes / Petter Eldh / James Maddren. Nikoliv Enemy.

SLEDUJTE KOMPLETNÍ ZÁZNAM: 

Zkrátka, tito tři pánové a Enemy jedno jsou. Tedy téměř. Nejen z důvodů věhlasu pianisty Kida Downese, který už natočil dvacítku kapelnických, spolukapelnických či sólových titulů (včetně projektu pro chrámové varhany či nahrávek tria Troyka), dostal v hlavičce desky u ECM přednost výčet jmen.

Dalším důvodem byla snaha producenta Manfreda Eichera odhalit zase jinou tvář tria a zdůraznit onen vývoj také odlišným názvem personálně stejného tria.

Rovnoprávnost členů v triových aranžmá, bez dělení na leadera a sidemany, ovšem lépe vykresluje společný název Enemy. Použitý ostatně i na eponymním albu z roku 2018, vydaném u labelu Edition, ze kterého na pražském vystoupení zazněly kompozice Fogo, Faster Than Light či emotivní finále Prospect Of K. Onu kapelovou „demokracii“ či spíše synergii, kdy tři hlasy tvoří nedělitelný celek působivější než pouhý součet členitých, neprvoplánových harmonií a polyrytmiky, ostatně vykazuje i živý záznam.

Trio dokáže pracovat s materiálem, který podle vlastních slov „zároveň konstruuje a dekonstruuje, přičemž oba protichůdné procesy táhnou melodické téma na různé strany“, velmi dobrodružně a dynamicky. Přitom se bez samoúčelných exhibic vzájemně podporuje ve prospěch vyváženého celku.

Dalším důležitým, zajímavým, a hlavně zpestřujícím prvkem je prolínání dvou autorských rukopisů. V triu komponují jak Kid Downes, tak basista Frans Petter Eldh. Mimochodem také velmi zajímavá osobnost, která mezi svými inspirátory jmenuje jedním dechem Charlieho „Birda“ Parkera i hip hopové revolucionáře. Profesně má za sebou Eldh například dlouholetou spolupráci s Djangem Batesem či hraní a natáčení s Mariem Nesetem.

Zvukové obrázky Londýna

Ve vyrovnané produkci asi nemá smysl hledat a vypichovat vrcholné body, záznam nejlépe vyzní jako celek. Nicméně po prvním mluveném předělu odehraná kompozice Sandilands patří k těm nevíce procítěným a „zvukomalebným“ momentům.

Inspiraci ke skladbě Sandilands objasní bubeník a „mluvčí“ kapely James Maddren (též Seamus Blake, Jacob Collier či Gwilym Simcock): „Žiju v Croydonu (součást jižního Londýna, pozn. aut), odkud je krásná cesta tramvají právě do oblasti Sandilands.“ Ale ne, nejde o „pouhou“ městskou idylu při pohledu z okénka, cesta nabízí také dramatické pasáže. Zkrátka, cestou se mění jak scenérie, tak rychlost jízdy.

Samostatnou kapitolu představuje jediná cover-verze večera, pocta jinému triu. Totiž legendárnímu rockovému power triu Jimi Hendrix Experience. Enemy si ovšem upravili klasickou Hendrixovu píseň Castles Made Of Sands zcela svérázně. A velmi jemně.

Když padla zmínka o rovnoprávnosti tria, neznamená to, že by jednotliví hráči neměli prostor excelovat. Piano svojí zvukovou rolí možná vyniká přirozeně, ale kontrabas hraje prim například v kompozici Plus Puls. Bicí nástroje zase přesně odměřují, táhnou a dominují závěru Faster Than Light.

Ať už jste navštívili ČRo Jazz Fest nebo ne, záznam vystoupení Enemy stojí za opakované shlédnutí.