Aki Rissanen: Ponořte se do tvorby předního finského pianisty

Aki Rissanen se narodil 29. února roku 1980 ve městě Kuopio na východě Finska. K muzicírování ho přivedla především teta, učitelka na základní škole. „Ona a také moje babička mě seznámily s hudbou, hrou na klavír nebo finskými lidovými písněmi,“ vzpomíná Aki. Významnou úlohu prý v počátcích sehrála i škola. „Máme specializované třídy s hudbou jako hlavním předmětem pro děti od devíti let. Já jsem do takové speciální třídy chodil až do střední školy. Na klavír jsem začal hrát v sedmi letech,“ říká.

Dvanáct let studoval klasický klavír ve Finsku a jazz a improvizovanou hudbu na Conservatoire National Superieur de Musique v Paříži. „To bylo možné díky programu Erasmus. Vybral jsem si Paříž, chtěl jsem jet na místo, kde nikoho neznám, místo s úplně jinou kulturou. Paříž je velmi inspirativní. Formálně jsem moc nestudoval, protože pařížská akademie dávala studentům velkou svobodu. Chodil jsem tam cvičit hru na klavír a navštěvoval hodiny jen několik hodin týdně. Každý druhý den jsem chodil na koncerty, potkal jsem spoustu milých lidí. V jistém ohledu lituji, že jsem nejel do New Yorku studovat a navazovat kontakty, když mi bylo dvacet, na druhou stranu si myslím, že v dnešní době už není tak nutné jezdit studovat jazz jen do Ameriky. Jazzová scéna je dnes globálnější,“ míní.

Soukromé lekce v New Yorku, ale i v Kolíně nad Rýnem absolvoval v letech 2005–2008. V roce 2009 získal po sedmi letech studia jazzového klavíru a kompozice magisterský titul na helsinské Sibeliově akademii.

A brzy se o něm začalo mluvit i za hranicemi Finska, nejen díky úspěchům v soutěži sólových pianistů v rámci Montreux Jazz Festivalu nebo v soutěži La Defense ve Francii, ale také třeba díky studiové spolupráci se saxofonistou Davem Liebmanem. Pódium sdílel mimo jiné s helsinským UMO Jazz Orchestra, Symfonickým orchestrem Finského rozhlasu, saxofonisty Rickem Margitzou a Randym Breckerem, s trumpetistou Timem Hagansem nebo se švédsko-tureckým bubeníkem Robertem Ikizem.

V pořadu zazní jako obvykle výběr z jeho sidemanských i sólových nahrávek. Za všechny jmenujme třeba desky Hub Up trumpetisty Jukky Eskoly, Aurora Rissanenova dlouholetého souputníka Verneriho Pohjoly nebo prozatím poslední autorský Rissanenův projekt s názvem Hyperreal.