Bernstein, Goldings, Stewart – Ramshackle Serenade
Souhru hvězdného varhanního tria jsme si letos v dubnu mohli vychutnat i na třech tuzemských pódiích, v Praze, Brně a Ostravě. Doufáme, že vás potěší také ve vysílání ČRo Jazz, který zvolil aktuální titul Ramshackle Serenade Albem týdne.
Ti tři si byli doslova souzeni. Padli si do oka v newyorských klubech, trio založili v roce 1989. I když za sebou mají řadu různých spoluprácí, přestože nejintenzivněji spolu hráli a nahrávali v 90. letech a později si dopřávali dlouhé pauzy, na vzájemné muzikantské komunikaci je zatraceně znát, jak dobře se znají. Snad si po těch letech dokáží číst myšlenky.
Nové album Ramshackle Serenade působí obzvláště uvolněně a lyricky, byť samozřejmě dojde i na nakažlivě hybné groovy. Připomíná příjemně sentimentální rozhovor po letech. Navzdory názvu „Zchátralá serenáda“ nehrají pánové ani náznakem chatrně. Kde se vzal zvláštní název titulní skladby?
Podívejte se na klip k albu:
„Hledal jsem pro píseň jméno a nevím proč, vzpomněl jsem si na Marka Twaina. Možná jsem z toho kusu cítil americanu (míněno je označení směsky ryze amerických historických hudebních žánrů, pozn. aut.) a když už jsem měl plnou hlavu Twaina, vybavilo se mi slovo ‚ramshackle‘ (zchátralý, vachrlatý, na spadnutí, roztřesený – Mark Twain tak popisuje domek opileckého otce Huckleberryho Finna, pozn. aut.), protože se mi zdálo, že vystihuje ducha skladby... Ale ta je zároveň i lyrická, proto se mi zdál naprosto přiměřený kontrast se slovem jako ‚serenade‘,“ vysvětluje samotný autor kompozice Larry Goldings v tiskové zprávě k albu.
Předchozí odstavec naznačuje, že deska je převážně autorská a coby nejplodnější autor se prezentuje právě Goldings (3 skladby), následovaný Bernsteinem (2x)a Stewartem (1x). Trio ovšem zajímavě uchopilo i Jobimovu klasiku Luiza nebo Peace Horace Silvera.
Všichni tři hráči patří k jedincům mimořádně všestranným, nicméně nahrávka ukazuje, jak dobře jim sedí právě sestava varhanního tria. Zvláště citlivá hra Petera Bernsteina v dialogu s hammondkami doslova rozkvétá. Není divu, že kytarista odvedl resp. odvádí skvělou práci i s Dr. Lonnie Smithem a Brianem Charettem.
Možná tu hraje roli i fakt, že Bernstein do svých třinácti let studoval klavír, potažmo hru na klávesové nástroje, a teprve potom „přesedlal“ na kytaru. Dobře ví, co se na klaviaturách děje a dokáže svoje myšlení s klávesovými hráči propojit.
Vychvalovat Billa Stewarta (mj. Maceo Parker, John Scofield, Pat Metheny či Joe Lovano) by také bylo nošením sov do Athén. Právě on tvoří příslovečný svorník hudby tria, dokáže „ty dva“ rytmicky tmelit a vypichovat jejich přednosti.
„Pete je jeden z těch improvizátorů, kteří doopravdy dokáží jít přímo k věci, jeho sóla jsou plná nádherných melodií. A Larry to všechno slyší. Je neuvěřitelně rychlý a okamžitě reaguje na všechno, co se v hudbě děje,“ vysvětluje kouzlo tria Stewart. Vyčerpávající a přesné.
Larry Goldings, Peter Bernstein, Bill Stewart – Ramshackle Serenade
Larry Goldings – varhany Hammond B3
Peter Bernstein – kytara
Bill Stewart – bicí nástroje
Label: Pirouet Records
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.