Cécile McLorin Salvant – For One To Love
Floridská zpěvačka s karibsko-francouzskými geny Cécile McLorin Salvant zosobňuje příkladnou komunikaci jazzových kontinentů. Přirozeným pojením amerického a evropského přístupu na třetím albu For One To Love se dostala hlouběji, než bývá v často dosti komerčně zaměřené oblasti vokálního straight-ahead jazzu zvykem. Zvláště když na desce najdeme řadu standardů a jednotícím tématem písní je „romantická láska“.
Hned úvodní autorská píseň Fog začíná klavírní a vokální meditací, s estetikou blízkou romantizujícímu, klasicizujícímu přístupu. Pak se přidá swingující rytmika a zbytek skladby proběhne v jazzově tradicionalistickém duchu. V případě cover verze Le Mal de Vivre od francouzské zpěvačky Monique Andrée Serf (1930-1997) je zase samozřejmostí vliv šansonu.
Na druhé straně, nejen provedení standardu Stepsisters‘ Lament z muzikálové Popelky Richarda Rodgerse a Oscara Hammersteina II je typickou ukázkou dnešního pojetí amerického tradičního popu. Američtí recenzenti žádné „setkání kontinentů“ nevypichují, zdůrazňují spíše přesvědčivý pohled Cécile McLorin Salvant na milostnou tématiku z ženského úhlu. Ale evropský vliv není pouhým zdáním.
Zatímco plejáda evropských jazzmenů míří na zkušenou do kolébky jazzu, jen nemnoho amerických vyráží studovat do Starého světa. Právě Cécile patří k oněm výjimkám. Dříve, než se proslavila jako jazzová zpěvačka, absolvovala Konzervatoř Daria Milhauda v Aix-en-Provence, kde studovala jak barokní zpěv, tak pěvecké techniky soudobé „vážné“ hudby, jazz a improvising. Klasickou průpravu absolvovala už předtím i v domovském Miami na tamní universitě. Což nemohlo zůstat bez vlivu. Důkaz možná nabídne pojetí hlasového vibrata v další autorské písni Left Over. Ostatně i jazz začala Cécile profesionálně zpívat v Evropě, první desku Cecile (2010) s ní natočil její francouzský pedagog Jean-Francois Bonnel. A francouzská krev po mámě se také nezapře.
Zjednodušeně řečeno, Cécile používá sympaticky pestré výrazové prostředky. Jen si poslechněme, jak zajímavě si poradila s desetiminutovou verzí Something’s Coming z Bernsteinovy muzikálové klasiky West Side Story.
Z tohoto hlediska představuje Aaron Diehl pro zpěvačku ideálního partnera. Ostatně sám uvádí na čelném místě mezi svými vzory původem kyrgyzského jazzového pianistu Eldara Djangirova, s chutí překračujícího hranice vážné hudby.
Pro samotnou zpěvačku ovšem původ inspirací pochopitelně není tak důležitý jako obsah alba, feeling a přesvědčivost:
„Když vezmu jakoukoliv z těch písní, přijde mi, že popisuje události, které se staly, nebo cítím, že jsem je sama zažila. Proto je pro mě tak obtížné sdílet je. Je to jako číst si v deníčku,“ vysvětluje Cécile intimitu a upřímnost výběru konkrétních standardů a jejich provázaní s pěti vlastními zdařilými kompozicemi.
Nelze odhadnout, zda For One To Love získá takový věhlas jako předchozí průlomový titul WomanChild (2013), nominovaný na Grammy a vítězný hned ve čtyřech kategoriích ankety kritiků prestižního jazzového magazínu Down Beat. Ale rozhodně jde o mimořádně kvalitní nahrávku, která se mezi alby týdne neztratí. Cécile McLorin Salvant potvrdila, že patří mezi největší nové jazzové naděje.
Cécile McLorin Salvant – For One To Love
Cécile McLorin Salvant - zpěvAaron Diehl - pianoPaul Sikivie – kontrabasLawrence Leathers – bicí nástroje
Label: Mack Avenue, 2015
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
