Festival Isle of Wight mi otevřel oči, vzpomíná Martin Kratochvíl
Martin Kratochvíl, legenda českého jazzrocku, byl hostem pořadu „Den s ...“ na Českém rozhlase Jazz. Muž mnoha rolí, známý svou kapelou Jazz Q, zavzpomínal na své hudební začátky, vyznal se ze svého vztahu k syntezátoru Moog a také prozradil plány na nové bigbandové album. Speciál „Den s…“ jsme vysílali 12. září od 8:00 do 16:00.
Martin Kratochvíl zavzpomínal na 60. léta, kdy ho okouzlila hra Thelonia Monka. „Monkova hudba mi připadala jako jazzový ekvivalent malby Paula Kleeho nebo Kandinského,“ uvedl Kratochvíl a vysvětlil, že Monkova minimalistická a přitom komplexní hra ho inspirovala k hlubšímu pochopení jazzové improvizace.
Tato inspirace Monkem se postupně promítla i do Kratochvílovy vlastní tvorby, zejména do jeho přístupu k jazzové improvizaci, kterou vnímá jako klíčový prvek jazzu. „Každý muzikant, který to myslí vážně, si musí projít obdobím, kdy si buduje vztah k jazzové tradici,“ zdůrazňuje Kratochvíl. Pro něj osobně to znamenalo návrat k blues, které vnímá jako základní stavební kámen jazzu.
Britský Woodstock
Kratochvíl vzpomínal také na svou zkušenost z festivalu Isle of Wight v roce 1970, kde se setkal s jedinečnou atmosférou a vystoupeními hudebních legend jako Miles Davis a Jimi Hendrix. Festival, označovaný za „britský Woodstock“ udělal na Kratochvíla silný dojem, což se promítlo i do tvorby jeho kapely Jazz Q, která se stala jedním z hlavních představitelů československé jazzrockové fúze. „Hudba tam byla součástí všeho, ne něco, co posloucháte odděleně od života. To mě inspirovalo v mém dalším hudebním směřování,“ dodává.
Kratochvíl je známý svou inovativní prací se syntezátorem Moog, který se stal nedílnou součástí jeho hudebního arzenálu. „Moog mi otevřel nové možnosti v práci se zvukem a výrazně ovlivnil, jak jsem přistupoval k tvorbě,“ říká. Moog mu umožnil vytvářet komplexní zvukové plochy a jemné nuance, které byly pro jeho hudební vyjádření zásadní.
„Kontrola nad tónem a možnost vytvořit zvuk, který se blíží lidskému hlasu, je pro mě klíčová,“ vysvětluje Kratochvíl svůj přístup k práci s tímto nástrojem, který se stal charakteristickým prvkem jeho hudby.
Budoucnost jazzrocku
V rozhovoru Kratochvíl reflektoval roli jazzrocku ve svém životě. Tento žánr, který kombinuje svobodu jazzové improvizace s energií rocku, pro něj představuje ideální způsob hudebního vyjádření. „Jazzrock je pro mě způsob, jak vyjádřit svobodu – nejen v hudbě, ale i v životě. Je to hudba, která mi dovoluje neustále objevovat nové cesty,“ uvedl.
Navzdory tomu, že mnoho ikonických kapel jazzrockové éry již neexistuje, Kratochvíl věří, že tento žánr má stále co nabídnout. „Vidím na koncertech mladé lidi, kteří se o tuto hudbu zajímají. To mi dává naději, že jazzrock má stále své místo i v dnešním světě,“ říká.
V současnosti Kratochvíl pracuje na albu s Milanem Svobodou, který aranžuje jeho skladby pro big band. Tento projekt považuje za další krok ve svém hudebním vývoji. „Práce s Milanem Svobodou je pro mě obrovská výzva, ale také radost. Výsledek, který vzniká, mě neuvěřitelně naplňuje,“ dodal Kratochvíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
