Jazzová tradice nemá být železná košile, míní Marcel Bárta

Na jméno Marcela Bárty narazíme v bookletech pěkné řádky alb posledních dvou dekád. Začínal v Contrabandu Milana Svobody a velmi brzy se stal tváří nové, porevoluční generace českého jazzu. Jeho srdcovkami jsou nicméně kapely Vertigo a Muff, které zakládal.

Předností nového pořadu „Den s…“ je, že přizvaný host tráví ve vysílání podstatnou část dne. Je tak dostatek času jít do hloubky a pobavit se o řadě hudebních ukázek, které hudebníkovi pouštíme. Také s Marcelem Bártou došlo na příběh jeho cesty k jazzu, začátky v klubech v 90. letech nebo už kultovní kapelu NUO.

V počátku pořadu se Marcel Bárta vyznal ze své vášně pro nahrávky Waynea Shortera, který nás loni opustil. „Wayne mě provázel celým mým zráním. Začínal jsem na Weather Report a k různým jeho deskám jsem se neustále vracel.“

Neméně zásadní postavou v Bártově kariéře byl Miles Davis, především jeho jazzrockové desky ze 70. let. K této éře se svého času hlásila i kapela Muff, jejímž je členem.

Během velkého rozhovoru jsme narazili i na otázku budování „vlastního hlasu“ hudebníka bez přílišné svázanosti jazzovou tradicí. „S počátky je dobré se seznámit, ale k základům se často člověk dostává zpětně. Bez blues a základů se sice neobejdeme, ale je třeba se mít na pozoru, že žijeme v 21. století: z tradice by se neměla stát železná košile.“

Ve „Dni s..“ došlo i na celou řadu dalších témat: spolupráci s Jazz Dock Orchestra, s experimentální pražskou scénou, či vzpomínku na projekt Face of the Bass Jaromíra Honzáka. Neméně zásadní otázkou byla i debata o tom, jak jazz vyučovat a nevyhořet při tom.

Den s… poslouchejte ve vysílání Českého rozhlasu Jazz vždy druhý čtvrtek v měsíci, od 8:00 do 16:00. Už nyní je znám také další host, kterým bude zpěvák Dan Bárta (8. 2.) Pořad uvádí Petr Vidomus.