Osloveným osobnostem jsme položili zdánlivě jednoduchou otázku: jaké je podle vás nejlepší české jazzové album roku 2021? Oslovení měli nominovat nejlépe tři alba.

Helena Bretfeldová (hudební publicistka)

1. Nikol Bóková: Prométheus
2. Dorota Barová: Dotyk
3. Ubrová–Kummer–Kašuba: Just Live

Baví mě, jakým způsobem se dramaturgie JazzFestBrno vypořádala se stále nepříznivými podmínkami – mimo jiné propojováním loňského a předloňského koncertního plánu. Vznikají tak pozoruhodné dvojkoncerty osobností, které by se jinak v jeden čas na pódiu nesešly.

Moc se mi líbil dvojkoncert dvou skvělých kontrabasistů Františka Uhlíře a Vincence Kummera a také společné představení dvou výjimečných, ale naprosto odlišných tvůrčích a interpretačních osobností české jazzové scény – Libora Šmoldase a Nikol Bókové, které se samozřejmostí a s virtuozitou sobě vlastní propojil kytarista David Dorůžka.

Maxmilian Wittmann (ČRo Brno)

Udělím jen jeden hlas, a to albu, které by dle mého názoru patřilo mezi světovou špičku, kdyby jeho protagonista nebyl z ČR.

Album Brazilian Coffee Romana Pokorného a jeho spoluhráčů velmi noblesně, vkusně, sofistikovaně a s patřičnou dávkou virtuozity ukazuje, že hudba buďto je, anebo není poutavá a sdělná. Roman Pokorný nám dokazuje, že je světovým kytaristou bez ohledu na momentální stylové zaměření.

Jan Hocek (Jazzport, HIS Voice, Skjazz.sk)

Jazz přežil druhý rok pandemie. Jazz přežije všechny viry a politiky světa!

Toto je moje trojka…

JWQ – Vystresovaný medvídek koala na pokraji sil... (Ma Records)

Posluchač je nemilosrdně vtažen do dvou zhruba dvacetiminutových skladeb, v nichž se děje tolik, že se jimi může proposlouchávat opakovaně až do skonání věků!

Treetop – Treetop (Animal Music)

Všechny skladby spojuje umná práce s kontrapunktem, dynamikou a zvukomalbou. A smysl pro bohatě odstíněnou, propracovanou a výraznou melodiku. Instrumentální výkony všech protagonistů jsou na vysoké úrovni a slouží celku; nikdo z tria se nevyvyšuje a jejich souznění je vpravdě kongeniální. Jde o nepřetržitý trialog… Debut roku!

Pavel Hrubý – Go Between (Amplión Records)

Improvizace, které mají hlavu a patu, začátek i konec, narativní témata. Zvuk je vskutku skvostný a na vinylu doslova rozkvétá… Nádherný vinyl, nádherná hudba!

Tomáš Katschner (Jazzinec, Jazz World Photo)

Na to, jak špatný rok to byl pro muzikanty i pro milovníky jazzu, ukazuje množství nahrávek i jejich velká pestrost, že jazzmani to nikdy nevzdají.

Radost mám z řady nahrávek, ať už legend, jako je Milan Kašuba nebo Milan Svoboda, tak i zavedených nových jmen jako Sisa Fehérová, Lukáš Oravec nebo Kristina Bárta.

Čtěte také

Tomáš Sýkora: Karel Růžička mě inspiruje dodnes

Radost mi dělá Songs for Orchestra Tomáše Sýkory, který po znamenitém projektu Pocta Karlu Růžičkovi nemusí dokazovat, jak skvělým aranžérem je.

Zážitkem číslo jedna pro mě ale je nahrávka Big Bandu Gustava Broma s Danem Bártou. U obou jmenovaných jsem si už moc nedokázal představit, kam by mohli směřovat dál. A jejich současná společná cesta mě nadchla. Naživo i na nahrávce. Má to šťávu, říz, překvapivé momenty a bravurní provedení. Skvělé!