James Farm - City Folk
Ne vždy se na albech hvězdně obsazených kapel sčítají - natožpak násobí -talenty a schopnosti jednotlivých členů. V případě James Farm je tomu ovšem jinak. Tento kvartet je na nejlepší cestě stát se stylotvornou kapelou, zejména v oblasti současného amerického jazzu.
Na své druhé nahrávce nabízí formace složená z předních hráčů dnešní scény skladby všech čtyřech muzikantů. Ty zaujmou melodicko-harmonickou nápaditostí a hlavně konceptuální soudržností. Tak překvapivou, že někdy je takřka nemožné poznat autora některé z kompozic. To je obdivuhodné, zejména když se podíváme, jak odlišná jsou od produkce James Farm sólová alba každého ze členů.
Těžko říci, kdo udává hlavní směr či kdo koho přesně ovlivňuje. Hlavní je výsledek, tedy hudba, jejíž základ tvoří jazzovou harmonií okořeněné rockové či popové melodie a rytmy, nad kterými se odehrávají sofistikované improvizace - koncept tolik typický pro řadu současných umělců včetně Brada Mehldaua, potažmo Pata Methenyho.
Joshua Redman a jeho lyrický tón kvartetu dominují, ale role všech hráčů jsou vyvážené a to i co se týče autorství. V rovnováze jsou také jednotlivé vlivy, ačkoli rytmika Harlanda a Penmana celkově udržuje přehlednější a konstantnější groove než je v jazzu běžné a ani pianista Parks se v doprovodech nebojí nejazzových a přehlednějších postupů.
Na prvním místě zde není krása tónu a zvukomalebnost, ale hlavně intenzita projevu a energie. Skoro jakoby muzikanti spěchali dohrát aktuální kompozici, protože se nemohou dočkat té další. Slyšet toto album živě musí být intenzivní zážitek.
Tón celé nahrávky určuje první skladba Two Steps, stejně jako titulní City Folk. Jednou z nejzajímavějších je pak Otherwise, celá postavená na silném melodickém motivu. Parks občas podbarvuje některé pasáže nenápadným syntezátorem, ale v případě kompozice Aspirin dokonce hraje sólo na elektrické piano. Tato improvizace patří k nejlepším na albu, i přes to, že není nejdelší. Klasická balada na závěr What Remains pak pro změnu začíná rovněž krátkým, ale citlivě odehraným duetem klavíru a saxofonu a ke konci výbušnou energii nahrávky příjemně zklidní.
Vytknout by se tomuto jinak vydařenému CD daly někdy příliš ostré předěly mezi jednotlivými částmi skladeb nebo v několika případech poněkud nečekaně ukončená sóla. Hudba občas připomíná situaci, kdy si sólista vzpomene, že jeho prostor není zcela neomezený a svou improvizaci je nucen ukončit ještě před jejím vrcholem.
James Farm má rozhodně velký potenciál vyrůst v opravdu vlivnou formaci, zvlášť když její hudbu doplňuje dobrý vizuální styl a vůbec image kapely. Hudební koncept či styl je navíc mnohem jasnější a usazenější než na přibližně tři roky starém debutu. S přihlédnutím právě k tomuto velkému posunu je zřejmé, že momentální „vývojová etapa“ rozhodně není tou poslední. City Folk je jen zastávka na cestě ke třetímu albu, které bude pro jazz možná velmi důležité.
James Farm - City Folk Joshua Redman - saxofonyAaron Parks - klavír, klávesyMatt Penman - kontrabasEric Harland - bicí Label: Nonesuch, 2014
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
