John Scofield – Past Present
Na začátku devadesátých let, když bylo Johnu Scofieldovi přibližně čtyřicet, natočil v kvartetu s Joe Lovanem a postupně třemi různými rytmickými sekcemi trojici výtečných alb. Dnes, o více než dvacet roků později, kapela znovu ožívá a to s vynikajícím Larrym Grenadierem na postu basisty a již osvědčeným Billem Stewartem za bicími.
Jedná se zároveň o první Scofieldovu nahrávku pro obnovený Impulse!, legendární jazzové vydavatelství. Pokračuje však v započaté tradici, a tak nepostrádá bezprostřednost, zemitost, ani charakteristickou melodičnost. Kytaristova estetika agresivního a „špinavého“ tónu je zde, nutno říci bohužel, zesílena nedávnou ztrátou vlastního syna. Bez debat otřesná zkušenost se odráží i v mnohovýznamovém názvu: události z minulosti se často jeví jako přítomnost ještě dlouho poté, co je zažijeme. Past Present ale rozhodně není žádnou zadumanou tryznou. Právě naopak.
Scofield se už na první pohled zdá být silnou osobností a ač desce nechybí pár melancholických míst, napadne nás, že se ze svých chmurných myšlenek pokouší v první řadě „vyhrát“, než že by se v nich utápěl. Nadmíra energie a hráčské i autorské invence je totiž jasná hned z úvodní Slinky. S následující Chap Dance se album rozeběhne naplno a chvíli na to dokonce uslyšíme názvuky vskutku pozitivní americké lidové hudby; mimochodem polohy, která by jistě skvěle seděla jednomu z někdejších spoluhráčů, Charliemu Hadenovi.
Blíže k soulu má pak Get Proud, kde v krátkém avšak výtečném sóle exceluje saxofonista Joe Lovano. Jeho schopnost nápaditě se proplétat harmonickými spoji je zde mimořádně obdivuhodná. Enjoy the Future! nebo Mr. Puffy jsou pro změnu odlehčenější, vzdušnější a lze je označit jako typické představitele kytaristova stylu.
Poslední a zároveň titulní skladba je nejvíce bebopová ze všech. Svižné tempo, divoké sólové výměny mezi dvěma hlavními představiteli, kytara, skvěle podporující kontrabasovou linku Larryho Grenadiera a menší sólový vstup bicích v závěrečných vteřinách pomohou celých dvaapadesát minut poslechu skvěle vygradovat. Hra bubeníka Billyho Stewarta je celou dobu poutavě neklidná, zdobená neustálými protiakcenty a ozdobami, nicméně je to až zde, kde dostane šanci projevit se naplno.
Ačkoli je Past Present částečně reakcí na tragédii v osobním životě, stále nabízí typické elementy Scofieldova energického a syrového stylu, včetně dávky ironického humoru v názvech kompozic. Výše zmíněná první alba tohoto kvartetu byla ve své době – po syntetické osmé dekádě – ceněna pro spontánní projev plný upřímné radosti a nefalšovaných emocí vůbec. Není pochyb, že stejného uznání se dočká i tato deska.
John Scofield – Past Present John Scofield – kytaraJoe Lovano – tenor saxofonLarry Grenadier – kontrabasBill Stewart – bicí Label: Impulse!, 2015
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
