Luboš Soukup o nové desce: Levitace je sama o sobě magická věc
V zářijovém Rozhovoru měsíce Luboš Soukup představil nové album Levitas, jež natočil společně s německým pianistou Christianem Pabstem. Projektů však chystá mnohem víc.
Saxofonista Luboš Soukup už nějakou dobu pendluje mezi Prahou a Kodaní a v obou městech je jako muzikant aktivní, což, jak přiznává, není vždy jednoduché. „Zároveň mě to baví, protože je to věčná inspirace. Přece jenom jsou ty scény rozdílné, takže člověk má možnost pořád čerpat a být kreativní,“ libuje si.
V Kodani má také svou základnu Lubošovo stálé kvarteto, jehož členem je už celou dekádu virtuózní, původem německý pianista Christian Pabst. Právě s ním natočil duetní desku s názvem Levitas, která vychází u Animal Music.
„Ta myšlenka vznikla vlastně během pandemie covidu, kdy nebylo možné se setkávat a člověk nikdy nevěděl, kdo onemocní, takže duo se vyloženě nabízelo. Ale vždycky jsme si spolu v duu dobře zahráli už dříve, kdy začal jezdit za mnou do Kodaně. Před koncerty s kvartetem jsme většinou cvičili nejprve u mě doma ve dvou. Tam vlastně vzniklo to napojení, na kterém jsme se rozhodli dál pracovat.“
Luboš pro tuto příležitost využil už dříve složené kompozice, dvě skladby pochází od Christiana. Řada z nich působí prokomponovaným dojmem. „Asi tak polovina toho materiálu byla poměrně nová, pár měsíců před natáčením jsem kvůli tomu jel za Christianem do Itálie, a když pak Christian přijel do Prahy, měli jsme ještě asi dva koncerty a zkoušky, pilovali jsme to, jak se dalo,“ popisuje tvůrčí proces. Album pak natočili v nahrávacím studiu na pražské HAMU. „Je tam nádherný klavír Steinway, je to fantastické studio na klasickou hudbu.“
Hudba zrozená z lehkosti
Deska dostala jméno Levitas, což v překladu z latiny znamená lehkost. „Hodně jsme ten projekt spolu diskutovali a sepsali jsme si slova, která by jej měla charakterizovat. Jedno z nich je lehkost, ale byly tam ještě: improvizace, hra, radost, napojení, souhra nebo jednota,“ vysvětluje.
Čtěte také
Na spolupráci s Christianem ho však baví ještě něco jiného: „Jeden z důvodů, proč s ním rád hraju, je jeho úhoz, protože má nádhernou barvu. Hráli jsme na mnoha místech, i tam, kde byla i pianina rozladěná, špatně znějící, ale on, nějakým způsobem, nevím, jak to dělá, se vždycky dotkne toho nástroje, a dostane z něj svůj vlastní zvuk. Na to on je opravdu machr. Existuje mezi námi ještě něco nonverbálního, jako vždy, když si lidé rozumí.“
Ani v příštích měsících nebude mít Luboš Soukup nouzi o příležitosti k hraní a skládání. „Pracuji na hudbě pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu, to je takový velký crossoverový projekt. Měla by se toho účastnit i žesťová sekce a částečně rytmika Concept Art Orchestra a jako host David Dorůžka. Skládám jak zuřivý, snažím se napsat novou hudbu na téma Skandinávské imprese. Každá skladba se bude k tomu tématu vztahovat a každá pravděpodobně jiným způsobem,“ přibližuje podrobnosti svého zatím nejambicióznějšího projektu Soukup.
Kromě toho má třeba v plánu koncerty se svou novou kodaňskou kapelou Machina Mundi, z jejíž plánované desky zazněla v Rozhovoru měsíce v exkluzivní předpremiéře také jedna ukázka. Už za několik dní, 8. září, pak vystoupí se svým kvartetem, tentokrát s Vítem Křišťanem v sestavě, v Radiocafé Vinohradská 12 v rámci řady Jazz Café.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka