Martin Brunner – Morning Walks

Původem královéhradecký jazzový klavírista Martin Brunner dokázal na své třetí desce zúročit zkušenosti dvou světů. „Klasický“ klavír vystudoval na Konzervatoři Pardubice, jazzové piano a skladbu na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Zdá se, že si obou východisek váží stejně. V desetivětém pásmu Morning Walks nehraje smyčcový kvartet druhé housle v podobě obvyklých koloratur, nálad a zvukových mlh nad jazzovým základem. Martin Brunner Trio a Epoque Quartet tvoří rovnocenné partnerství.

„Tu skladbu není možné zahrát jinak, každý nástroj je v ní stejně zásadní a jinak by to nefungovalo,“ potvrdil autor téměř přesně před rokem, v době prvních koncertních provedení Morning Walks, v rozhovoru pro Český rozhlas.

Že lze sedmero nástrojů harmonicky skloubit do jednotného dojmu se dá očekávat, pokud autor odvede kvalitní a nápaditou kompoziční práci. Je ovšem až s podivem, jak dobře si jazzová dynamika a (byť zde přece jen umírněná) práce s rytmem rozumí s „klasickou“ dynamikou kvarteta. Jistě, Epoque Quartet proslul právě přesahy do jazzu i rocku a dobře ví, jak si poradit s modrými notami. Přesto je na místě před elegantně, jako jeden muž swingujícím a vzápětí bez zadrhnutí romantizujícím septetem, smeknout.

Podívejte se na klip k novému albu:

Skloubení celků pochopitelně vyžadovalo ohromnou disciplínu jazzového tria, které dokázalo couvnout do řady, aby výsledek zněl opravdu soudržně, provázaně. Rytmika Rastislav Uhrík (též Vertigo či Lanugo) a Tomáš Hobzek (Points, Libor Šmoldas Quartet) potvrdila svoje mistrovství i kultivovanost. Zatímco na předchozím albu Still Warm To Touch dostala řadu pěkných, živelných sólových příležitostí, nyní si užívá promyšlenou souhru. Aniž by přitom sklouzla k pouhému mechanickému přehrávání not! Jde možná o ještě náročnější úkol, zvládnutý bez výhrad.

Poslechněte si ukázku:

Námitka, že Ranní procházky směřují vlastně proti jazzové svobodomyslnosti a improvizační volnosti, neobstojí. Cyklus samozřejmě umožňuje výrazovou svobodu. Ale především, jazz přece nikdy nešlo zredukovat do jedné definice. Přesahy jsou jeho kořením, či spíš jeho živou krví.

Jednotlivé části desetivěté kompozice obstojí díky výrazným motivům i samy o sobě, zároveň však nemá smysl jednotlivosti vypichovat. Jako u každého dobrého cyklu, hodného toho označení, působí každá z vět nejlépe v rámci celku. Má vhodně určené místo, ctící logické střídání gradací a uvolnění.

Ukázka z 8. části:

Hlavní přednost Martina Brunnera, bez ohledu na obsazení, pro které píše, ovšem zůstává beze změny. Stejně jako na předchozích albech Behind The Clouds (2009) a Still Warm To Touch (2012) je oním kladem schopnost bez mindráků vystavět v nejlepším smyslu chytlavou, leč nikoliv levně podbízivou melodickou linku. Můžeme chválit Brunnera jako zdatného pianistu, ale jde především o hráče nepředvádivého, sloužícího svým skladatelským nápadům a vnuknutím. Bezpochyby se dokáže pouštět i do oslnivě technických výlevů, ale nemá to zapotřebí, pokud nemají v rámci kompozice účel. Nezbývá než přát si, ať si i v budoucnosti zachová takový cit pro míru a náladu.

Martin Brunner – Morning Walks

Martin Brunner – klavír

Rastislav Uhrík – kontrabas

Tomáš Hobzek – bicí nástroje

Epoque Quartet

Label: Animal Music, 2013

www.martinbrunner.cz