Nate Smith – Kinfolk: Postcards from Everywhere

27. únor 2017
Nate Smith: Kinfolk – Postcards from Everywhere (2017)

Bubeník Nate Smith na sebe upoutal pozornost jazzových fanoušků, když v roce 2003 vystřídal Billyho Kilsona v kvintetu Davea Hollanda. Od té doby jsme ho mohli slyšet (i vidět) s Chrisem Potterem, Ravim Coltranem, dokonce i s triem Now Vs Now. Jeho novinku volíme Albem týdne!

Postcards from Everywhere je Smithova kapelnická prvotina ‒ záměrně ovšem neuvádím autorská: Nate Smith je zkušeným producentem (hlavně na poli moderního R&B) a skladatelem. Na kontě má nejen hudbu pro televizní pořady, ale i spoluautorství písně Heaven Can Wait z desky Invincible od Michaela Jacksona.

Pokud bych měl hudbu z nové desky k něčemu přirovnat, napadá mě snad album Nihil Novi (2016) osaxofonisty Marcuse Stricklanda. Obě nahrávky obsahují instrumentální skladby, inspirované současnými trendy v americké populární hudbě; na obou se dočkáme i zpívaných věcí ‒ a obě rovněž obsahují dva krátké mluvené vstupy.

Hudební detektivové by mohli začít pátrat, jedná-li se o náhodu nebo o přímý vliv („Postcards…“ byly natočeny již v r. 2014, o rok později byly doplněny o dodatečné úpravy). Nám, posluchačům, by mohlo stačit, že přes uvedené podobnosti jsou obě alba těžko zaměnitelná. Pro Stricklandovu nahrávku byla mj. typická i pečlivá produkční práce, dojem ze zvuku Smithovy nahrávky je spontánnější (pro někoho možná tedy „jazzovější“).

 

Po kompoziční i aranžérské stránce je album plné velmi zajímavých momentů. Ať už je to velmi nenápadný a přirozeně znějící 9/8 takt ve skladbě Retold, střídání nálad a temp v průběhu skladeb (např. Bounce, pts I + II nebo Pages s hostující Gretchen Parlato), nebo formální propracovanost ve skladbě Spinning Down.

Všechny sofistikované a na první pohled složité postupy jsou ovšem ve službách hudby, která plyne naprosto bez překážek a v žádném případě nezanedbává emocionální složku. Po ambientní předehře na nás zaútočí taneční rytmus skladby Skip Step a nám nezbývá, než se nechat strhnout. Nate Smith je vyhledávaným bubeníkem zejména pro svůj nekompromisní groove a nenechá nás o tom pochybovat ani vteřinu.

Deska byla ovšem vydána nikoliv pod hlavičkou sólisty, nýbrž kapely. Kinfolk kromě Natea Smithe tvoří pianista Kris Bowers (spolupracoval mj. s Marcusem Millerem nebo rappery Kanye Westem a Jay Z, je také skladatelem filmové hudby), saxofonista Jaleel Shaw (toho jsme mohli vidět v kapele Roye Haynese), kytarista Jeremy Most a veterán newyorské klubové scény, basista Fima Ephron.

03810186.jpeg

Že jsou všichni instrumentálně zdatní, to zdůrazňovat nemusíme (a zejména Kris Bowers a Jaleel Shaw nás o tom rádi přesvědčí ve svých sólech). Důležité však je, že dohromady má kapela jedinečný zvuk.

Ten občas rozšíří přizvaní hosté (Chris Potter se střídá se Shawem ve vyhrávkách v Bounce, Dave Holland se s Ephronem dělí o doprovod ve Spinning Down, nezaměnitelnou stopu zanechává kytara Adama Rogerse či Lionela Loukeho v jedné resp. dvou skladbách) a ozdobí zpěváci ‒ Gretchen Parlato, Amma Whatt nebo „hlasový perkusista“ Michael Mayo.

Pro příznivce britské popové scény nebude bez zajímavosti, že na desce najdeme instrumentální cover verzi písně Spiracles, převzatou od kapely Stereolab. Album pak vrcholí, možná překvapivě, baladou Home Free, s prominentní úlohou smyčcového kvarteta (v aranžmá Natea Smithe).

Postcards from Everywhere je deska jak pro příznivce promyšleného moderního jazzu, tak pro obdivovatele funkových či R&B rytmů. Tak či tak přejeme příjemný poslech!

Autor:Jakub Doležal