Nils Petter Molvaer – Buoyancy
Norský trumpetista nemá ve zvyku opakovat se, nicméně tentokrát vstoupil do podobného fjordu jako na předchozí profilové nahrávce Switch. Ale vůbec to nevadí, v žádném případě nejde o přešlapování na místě či „šlapání vody“. Zvukové krajiny kolorované havajskou kytarou ještě zdaleka nebyly objeveny a vykresleny, natož aby se okoukaly. Desce Buoyancy právem patří titul Album týdne.
Nils Petter Molvaer využil na novince Buyoancy podobnou sestavu a sound jako v případě Switch (2014). Ale na to, aby jen rozemílal již vyřčené, má naštěstí příliš mnoho hráčské i autorské bujnosti (angl. buoyancy). Nahrávce nechybí „mystičnost“ a snivost předchozího titulu, ale zároveň působí i trochu hutněji, ostřeji, „kapelověji“.
Hlavním skladatelským / improvizačním partnerem se navíc Molvaerovi tentokrát stal nový člen sestavy, multiinstrumentalista Jo Berger Myhre (též Splashgirl, Solveig Slettahjell, Susanna Wallumrød), který vystřídal předchozího člena kvartetu, klávesistu Mortena Qvenilda. Ačkoliv motivy Molvaerovy echem rozostřené trubky zůstávají nezaměnitelné a dominantní, „rukopis“ Myhrových podkladů a zvukových stěn (basista, klávesista a programátor je coby spoluautor podepsán pod sedmi tracky z deseti, byl i koproducentem nahrávky) se stará o potřebnou míru odlišnosti. Naopak nejvíc propojuje tituly Switch a Buyoancy použití aranžérsky vynalézavé pedálové steelkytary a dalších strunných nástrojů Geira Sundstøla.
Přitom ještě v rozhovoru před účastí na festivalu na Colours Of Ostrava 2015, kam si odskočil ve vedlejším projektu s legendární jamajskou rytmikou Sly & Robbie, Molvaer vysvětlil autorovi článku: „Netuším, kam se budu ubírat, neplánuji předem, věci se vyvíjejí samy. Pro mě bylo Switch hlavně o zvuku pedálové steelkytary, velmi jsem chtěl zkusit zapojit ji do kapely. Užívání neobvyklých nástrojů mě zajímá, může vzniknout originální celkový sound. Sestava kolem Switch bude tenhle rok stále hrát, teprve pak začnu přemýšlet, který z mnoha dalších nápadů využiji na svoje další album.“
Právě koncerty nakonec ukázaly životnost sestavy se Sundstølem a inspirovaly další nahrávání v podobném duchu. A také se postaraly o zmíněný fakt, že deska zní sevřeněji a kompaktněji. Nebo že se Molvaer, poháněn důraznější a koncerty prověřenou kapelou, rozehrává do razantnějších improvizací. Ve stejné sestavě jako na albu vystoupí Nils Petter Molvaer Group i 20. října v pražském Jazz Docku a zařazení nahrávek do bloku Album týdne tak můžeme brát jako lákavou pozvánku na koncert.
PS: Jedno částečně předvídatelné (povedené) album přitom neznamená, že by další kroky originálního norského hráče šly snadno odhadnout. Naštěstí. Možná příště dojde na záznam dubových experimentů se Sly & Robbie („chceme si nahrát koncerty... pokud bude muzika dobře fungovat, nevidím důvod, proč ji také nenatočit“), možná na některý z oněch „mnoha dalších nápadů“.
Nils Petter Molvaer – Buoyancy
Nils Petter Molvaer – trubka, hlas, zvukové smyčky, tleskáníJo Berger Myhre – kontrabas, baskytara, dvanáctistrunná kytara, elektrická kytara, syntezátory, elektronika, hluky, tleskáníErland Dahlen – bicí nástroje, perkuse, zvony, xylofon, programování rytmických smyčekGeir Sundstøl – pedálová steelkytara, dobro, banjo, elektrická kytara, tleskání
Label: OKeh Records, 2016
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
