Phronesis, Julian Argüelles, Frankfurt Radio Big Band ‒ The Behemoth
Mezinárodní trio Phronesis je posluchačům Českého rozhlasu dobře známo ‒ jejich albům Life on Everything (2014) a Parallax (2016) se věnoval Tomáš S. Polívka a rozhovor s kapelou provedl v drážďanském klubu Tonne David Brada. Novinku The Behemoth volíme Albem týdne.
Nové, šesté album The Behemoth je v rámci diskografie Phronesis netypickým počinem ‒ pánové nám tu předkládají kolekci starších skladeb, které nahráli s Frankfurtským rozhlasovým big bandem, pod taktovkou saxofonisty a aranžéra Juliana Argüellese. Podle tradice, kterou kapela zavedla na desce Life to Everything, se nám dostává po třech skladbách od každého ze členů souboru. Pod desátou skladbou jsou podepsáni bubeník Eger a Julian Argüelles, je to předehra k Egerově Urban Control.
Abychom trochu osvěžili paměť ‒ soubor tvoří dánský basista Jasper Hoiby, bubeník s norskými a švédskými kořeny Anton Eger a britský pianista Ivo Neame. Hudba tria Phronesis je občas srovnávána s tvorbou švédských E.S.T., posluchač může slyšet i vlivy etnické hudby (např. ve skladbě Stillness), některé pasáže mohou připomenout basistu Avishaie Cohena (Herne Hill), to vše jsou ovšem jen přibližná srovnání.
Pro některé posluchače může být pro tento směr jazzu typická určitá „rezignace na jazzovou tradici“. Při pozorném poslechu ovšem zjistíme, že jednotliví členové tria jsou nejen erudovaní instrumentalisté, ale znají dobře žánr a v jejich hře to lze poznat vrchovatou měrou (stačí si poslechnout jakým způsobem Hoiby a Neame doprovází, nebo Neamovo sólo v Charm Defensive). Tradice tu není nenápadně schována, naopak se stala součástí vyjadřovacího jazyka ‒ součástí rovnocennou s ostatními prvky.
Kouzlo desky The Behemoth je ovšem hlavně v tom, jakým způsobem se aranžéru Argüellesovi podařilo skloubit „vedoucí trojici“ se zvukem big bandu. Celek je organický, posloucháme zkrátka frankfurtský orchestr s novou rytmikou (invenční a dynamickou ‒ Anton Eger se umí v pravý okamžik proměnit v neřízenou střelu, viz jeho sólo ve skladbě Zieding).
Ostatně, první sólo, které na desce slyšíme, hraje člen big bandu ‒ saxofonista Tony Lakatos. I ostatní Lakatosovi kolegové dostanou v průběhu alba příležitost. Jmenujme alespoň kytaristu Martina Scalese (ve dvou skladbách), trumpetistu Axela Schlossera, trombonistu Petera Feila nebo Christiana Jaksjo (ten hraje ve skladbě Charm Defensive na basovou trubku).
The Behemoth dobře funguje i po dramaturgické stránce ‒ posluchač má dost příležitostí nabrat dech po vypjatých pasážích, díky Argüellesovým aranžím se big band představuje ve spoustě barev ‒ načež se v předposlední skladbě Urban Control stane ze souboru kvarteto (Phronesis plus Julian Argüelles na tenorsaxofon), aby se v závěrečné Happy Notes orchestr vrátil a nenápadně nás dovedl až k velkému finále.
Album lze tedy bez výhrad doporučit jak fanouškům moderních výbojů jazzu, tak milovníkům současného velkokapelového zvuku. Můžeme jen doufat, že se v následujícím roce konečně povede vyrazit na koncert Phronesis někam blíž, než do výše vzpomínaných Drážďan.
Phronesis, Julian Argüelles, Frankfurt Radio Big Band ‒ The Behemoth
Jasper Hoiby – kontrabas
Ivo Neame – klavír
Anton Eger – bicí nástroje
Julian Argüelles – aranžmá, dirigent
Frankfurt Radio Big Band
Label: Edition Records, 2017
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
