Přemysl Tomšíček: Začínal jsem jako… záškolák

20. duben 2017
Jazz na druhou: Jazzotéka
03811882.jpeg

Co rád poslouchá a na čem vyrůstal Přemysl Tomšíček, trombonista Big Bandu Českého rozhlasu i pamětník Velebandu, hráč sestav Petra Kořínka či Milana Svobody? Kdo a kdy ho přivedl k jazzu? Jaký byl jeho první nástroj a jaký instrument má dodnes nejraději? Vše se dozvíte v dubnovém vydání Jazzotéky na ČRo Jazz.

V pořadu Jazzotéka, který vysílá ČRo Jazz třetí pátek v měsíci, zve jeho autor Martin Brunner st. do studia etablované i začínající jazzové hudebníky a probírá se s nimi nahrávkami, které oni sami považují za podstatné pro svůj muzikantský vývoj.

Dubnová Jazzotéka začíná originálně. Nikoliv nahrávkou nebo povídáním, ale živým vstupem trombonu, na který samozřejmě hraje host pořadu. Hned poté už se ovšem Přemysl Tomšíček ponoří rovnou do svých nejstarších jazzových vzpomínek, posbíraných už ve věku šesti let:

„K jazzu mě přivedl táta, který byl bezvadný tenorák, ale hrál také velice dobře na klarinet a na harmoniku. Vždycky mi hrál dvanáctky, tedy dvanáctitaktová schémata, a zaujalo ho, že jsem na ně harmonicky správně reagoval.“

„A mě to strašně bavilo. Mě totiž nikdy nebavilo hrát podle not, proto jsem se to nikdy pořádně nenaučil,“ vysvětluje k nedůvěřivému pobavení Martina Brunnera výtečný, nejen bigbandový trombonista. Jistě, že musí brilantně číst z listu, ale chce zdůraznit, že mu prostě přijde mnohem záživnější na fleku „harmonie vymýšlet“.

Narážka vede i k živelnému společnému vzpomínání pánů Brunnera a Tomšíčka na účinkování ve Svobodobě Kontrabandu, kde „seděli židli vedle židle“ a také sóla hrávali po sobě.

03811883.jpeg

Nejstarší muzikantské vzpomínky dále vedou Přemysla Tomšíčka… inu, za školu, k tomu, jak se vyhýbal lekcím. Jeho prvním nástrojem se totiž stal klarinet.

„A klarinet, který byl tehdy stejně velký jako já, mě strašně nebavil… proto jsem chodil i za tu školu. Pak ale začal hrát brácha na trubku, která mě chytla. Možná ji mám dodnes dokonce radši než trombon,“ přiznává někdejší záškolák, později mj. pedagog Konzervatoře Jaroslava Ježka. I v jazzu přece platí, že nejlepší hajný je z pytláka.

Povídání o dětství stráveném na venkově se překvapivě stočí k budoucímu Tomšíčkovu učiteli, legendárnímu Svatopluku Košvancovi. „Vyrostl jsem ve Valtířově, což je vesnička jeden nebo dva kilometry od Března, kde se zase narodil Sváťa Košvanec. Takže jsme vlastně pořád byli vedle sebe.“

Vzpomínání asi nemohlo dokreslit nic jiného nějaký snímek se Svatoplukem Košvancem, konkrétně nahrávka Big Bandu Českého rozhlasu, kompozice Vlastimila Hály Pozdrav orchestru.

Na dotaz po zahraničních vzorech Přemysl Tomšíček vysloví jako první jméno trombonisty Boba McChesneyho. Následuje logicky nahrávka, ve které má sólo právě i McChesney. Konkrétně evergreen America z Bernsteinovy muzikálové klasiky West Side Story v podání sestavy pianisty Randyho Waldmana.

Na přetřes přijde řada dalších témat. Ostřílený mistr bigbandového hraní například uvede, pro mnohé možná překvapivě, že raději vystupuje v malých sestavách. Při té příležitosti slovně představí projekt Přemek Tomšíček Sextet. Ale více už si poslechněte sami na stanici ČRo Jazz. Premiéra pořadu proběhne v pátek 21. dubna od 14:00 hodin.

Čtěte také: Ondřej Kabrna: Hrál jsem s Billem Evansem… z kazeťáku

Autor:Tomáš S. Polívka