Robert Glasper Experiment – ArtScience
V posledních letech už se stalo pravidlem, že alba pianisty a producenta Roberta Glaspera patří mezi netrpělivě vyhlížené novinky na trhu s jazzovými a R&B deskami. To tomuto vyznavači odvážných fúzí nejrůznějších žánrů pochopitelně zaručuje poměrně slušný odbyt, ale na druhou stranu také vysoká očekávání posluchačů a kritiků. Jak se s nimi vyrovnal na své nové desce ArtScience, kterou jsme zvolili Albem týdne, si přečtěte v následující recenzi.
Robert Glasper již delší dobu vykazuje známky toho, že je mu jazzová škatulka poněkud těsná. Od desky In My Element z roku 2007, která přes svou nespornou kvalitu tak nějak zapadala do masy podobných počinů, které chrlí nabitá newyorská scéna, prodělal markantní vývoj. Ve tvůrčí atmosféře svého projektu Robert Glasper Experiment se stále více nechával ovlivňovat funkem, R&B i popem a jeho tvorba získala nebývalou pestrost.
Tyto tendence se naplno projevily na dvou dílech alba Black Radio (2012, respektive 2013). Robert Glasper Experiment se tehdy obklopil slovutnými rappery (Common, Snoop Dogg, Lupe Fiasco) a vokalisty (Jill Scott, Norah Jones aj.) a tato kombinace přinesla úspěch v podobě dvou cen Grammy.
V podobném duchu se nese i novinka ArtScience. S tím rozdílem, že tentokrát si Glasperovo kvarteto vystačilo bez hvězdných hostů a všechny vokály si obstaralo samo. Leader Robert Glasper se zhostil houpavé Thinkin Bout You, saxofonista a de facto lead singer Experimentu Casey Benjamin nazpíval skladby Day to Day, Tell Me a Bedtime Story a Hurry Slowly.
Možná právě díky tomu se při poslechu zdá, že deska ArtScience drží pohromadě o něco lépe než právě třeba dvojalbum Black Radio. Tam přece jen každý zpěvák přinesl trochu rozdílný background a to možná členy Experimentu podvědomě lehce svazovalo. Na kompaktnosti ArtScience se podepsal i fakt, že se jedná o první desku, na níž se skladatelsky i producentsky podíleli všichni členové kapely.
ArtScience trochu překvapivě začíná post-bopovými improvizacemi Glaspera a Benjamina v kompozici This Is Not Fear, která se však zhruba v půlce zlomí v hiphopovém beatu, což doprovází voice-over Roberta Glaspera: „Mí lidé dali světu tolik hudebních stylů, takže nevidím důvod, proč bych se měl omezovat pouze na jeden z nich. Chceme je prozkoumat všechny.“ Jasněji už koncepci této desky vyjádřit nešlo.
Na ArtScience tak najdeme opravdu pestrou sestavu skladeb – funkovou Day to Day s až hitovým potenciálem, lyrické Thinkin Bout You či You and Me (mimochodem, texty opravdu nejsou nejsilnějším článkem alba), našláplou No One Like You se skvělým „shorterovským“ sólem saxofonisty Benjamina (ten je ostatně v perfektní formě i v kompozici In My Mind), futuristickou Find You, v níž si Glasper opravdu vyhrál se zvuky svých nástrojů, a v závěru třeba coververzi hitu Human synthpopových The Human League.
Jestliže se v poslední době v odborných kruzích hovoří o potřebě takzvané rekontextualizace jazzu (viz například tato úvaha, citující respektovaného klavíristu Jasona Morana), Robert Glasper Experiment pravděpodobně ukazuje jednu z možných cest.
Robert Glasper Experiment – ArtScience
Robert Glasper – klávesy, zpěv
Casey Benjamin – saxofon, zpěv, vokodér
Derrick Hodge – baskytara
Mark Colenburg – bicí
Label: Blue Note, 2016
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
