Rozhovor měsíce: Pestrý hudební život Libora Šmoldase
Kytaristu Libora Šmoldase v posledních týdnech zaměstnávala především prezentace dlouho očekávané novinky Organic Quartetu. Kromě toho však vydal nové autorské album Lay It Down!, a pomohl s nahrávkou anglickému saxofonistovi Jeremy Chapmanovi. O tom všem hovoříme v Rozhovoru měsíce v pátek 2. června ve 14:00 na ČRo Jazz.
„Libor Šmoldas Organ Trio je moje hlavní kapela v Česku. Funguje asi dva roky a navazuje na kvartet, který fungoval pět nebo šest let,“ seznamuje nás kytarista v úvodu pořadu s formací, s níž nahrál svou novinku Lay It Down! Na tříčlenné sestavě s hammondkami a bicími oceňuje „šťavnatější a bluesovější soulový zvuk“.
V triu vedle Libora Šmoldase hrají varhaník Jakub Zomer a bubeník Václav Pálka. Mimochodem s Hammondovými varhanami pracuje Šmoldas dlouhodobě. Vedle Organic Quartetu, respektive spolupráce s Ondřejem Pivcem v triu na svém sólovém debutu On The Playground, si souhru s varhanami vyzkoušel také v mezinárodním triu SoulMates s Brianem Charettem.
Když má Libor Šmoldas srovnat Jakuba Zomera a Briana Charetta, odpoví: „Člověk by řekl, že stejná sestava rovná se podobná muzika. Ale osobnosti jednotlivých hráčů mění hudbu i energii kapely. Jakub i Brian jsou úplně jiní lidé, i když jsou oba skvělí kamarádi a muzikanti.“
„Jakub je zemitější a srdcař, umí hrát skvěle blues, má úžasnou úctu před hudbou a dává do toho všech. Brian Charette má neuvěřitelné zkušenosti, je to podle žebříčku Downbeatu čtvrtý hráč na hammondy na světě. Pro mě je obrovská škola s ním hrát.“
Šmoldas pravidelně spolupracuje s americkými spoluhráči – vedle Briana Charetta jsou to členové jeho newyorského tria Adam Nussbaum a Jay Anderson –, v posledních letech jezdí hrát také do Austrálie. Proto v rozhovoru dojde na srovnání těchto dvou národností.
„Američtí muzikanti jsou většinou na vysoké profesionální úrovni, a to člověk pociťuje na pódiu i mimo ně. Všechno, co se domluví, platí. Neexistuje, že by lidé nechodili pozdě, neodpovídali na maily. Když člověk nějaké hraní slíbí, nevezme pak něco lépe placeného,“ říká.
„Austrálie je také západní země, kde funguje tržní ekonomika a člověk musí být zodpovědný. Nicméně Australané jsou skvělí v tom, že mají rozvolněnou plážovou kulturu, která je naroubovaná na britskou korektní povahu. Všichni jsou strašně milí, v pohodě... Obrovský rozdíl mezi Amerikou a Austrálií je tempo. Ne že by Australané byli líní, ale když mohou, jdou na pláž, zatímco Američané pracují jako šílení.“
Nedávno se Libor Šmoldas podílel také na albu Off the Page anglického saxofonisty Jeremyho Chapmana, který žil dlouho v Bejrútu a nyní učí na mezinárodní škole v Praze.
„V jednom baru jsem měl hrát sám skladby Jaroslava Ježka a napsal jsem na Facebook, ať přijde, kdo by si chtěl zahrát se mnou," líčí kytarista. Ozval se mu právě Jeremy Chapman, s nímž se do té doby neznal. Dnes jej líčí jako „výborného saxofonistu, citlivého a velmi skromného muzikanta“.
Podstatná část rozhovoru patří obnovenému Organic Quartetu, který právě vydal album Terms and Conditions Apply. Na otázku, jak vnímá nový start spolupráce s Ondřejem Pivcem a dalšími kolegy, Šmoldas odpovídá:
„Pro mě to bylo snadné a strašně přirozené. Přijde mi to, jako bychom nikdy nepřestali hrát. Je to jednodušší v tom, že za tu dobu jsme všichni ušli nějakou cestu a hraní muziky je pro nás snazší. Je to tedy jen radost.“
Album se natáčelo analogově do pásů ve studiu Sono. „Měli jsme tři dny na natáčení, což by v případě rockové nebo popové desky byl sprint, ale pro nás to byla spousta času,“ pochvaluje si Libor Šmoldas, který analogové nahrávání přirovnává ke vzniku desek v 50. a 60. letech. „Způsob nahrávání zásadně ovlivnil atmosféru a rozhodnutí, která jsme ve studiu dělali,“ uzavírá.
Rozhovor vedl Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu uslyšíte po jedné ukázce z alba Lay It Down! (Libor Šmoldas Organ Trio), Terms and Conditions Apply (Organic Quartet) a Off the Page (Jeremy Chapman). Ve všech třech případech půjde o autorské skladby Libora Šmoldase.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.