Rozhovor měsíce: Vojtěch Procházka si svůj zvuk vozí s sebou
Prošel školami v Česku, Francii a Norsku, je jedním ze zakladatelů skupiny Vertigo, s norskými kolegy tvoří trio Bergljot a nově je také členem skupiny Sato-San To. O všech těchto formacích bude řeč v Rozhovoru měsíce, který ČRo Jazz vysílá 2. května od 14:00
Úvodní část pořadu patří česko-norské skupině Bergljot, jak zní aktuální název původního Vojtěch Procházka Tria. „Hledali jsme název, který by vyjadřoval, že to už není trio jednoho člověka, ale kapela,“ vysvětluje klávesista. Trio vzniklo v roce 2008 a nedlouho poté natáčelo své debutové album Amoeba’s Dance.
„V té době jsme všichni v Oslu studovali improvizovanou hudbu a hráli jsme ji s jinými kapelami, ale v pianovém triu jsme pro ni tehdy ještě neuměli najít tu správnou cestu. Poslouchali jsme však otevřenější klavírní tria a naše hudba se postupně sama rozvolňovala. Až jsme si jednou řekli, že nebudeme hrát s žádným playlistem,“ líčí Procházka začátek cesty k současné produkci tria.
Ukázka z jednoho z koncertů Bergljotu:
Zatímco na albu Amoeba’s Dance hraje Vojtěch výhradně na akustické piano, v aktuální sestavě Bergljot (i v dalších kapelách, ve kterých působí) dává přednost elektrickým klávesovým nástrojům. Za zásadní moment svého osobního přerodu od akustického puristy k vyznavači syntezátorového zvuku považuje okamžik, kdy během studií v Paříži začal víc poslouchat elektroakustickou hudbu a pozdního Milese Davise s větším zastoupením syntezátorů.
Druhým určujícím momentem byla touha „vozit si svůj zvuk s sebou“ a nespoléhat na kvalitu nástroje, který je k dispozici na místě koncertu. „Akustické nástroje tak mám jako příjemný bonus a můj základ je jinde,“ říká.
V roce 2013 vydala skupina Bergljot nové album Solen avløser regnet som avløser solen, a to jednak jako digitální download, jednak na vinylové desce. „Přišlo nám, že cédéčka už nikdo nekupuje. Zvuk vinylu se nám líbí mnohem víc a rozměr LP desky má také něco do sebe. Člověk si může dovolit větší ostrost a jemnost detailu,“ vysvětluje klávesista.
V další části rozhovoru je řeč o novém albu skupiny Vertigo s názvem Taj. Jako základní problém Vertiga vnímá Procházka fakt, že každý ze šesti členů skupiny má další projekty a na společné hraní a zkoušení nemají čas. „Musíme tedy fungovat úplně jinak než kapely, které čas na zkoušení mají. Na novou desku jsme měli jen jednu jedinou zkoušku,“ dodává Procházka.
Třetím projektem, který si v pořadu stihneme představit, je nové album skupiny Sato-San To, kterou založil Procházkův kolega z Vertiga Oskar Török s bubeníkem Tomášem Herianem. Základ nového alba Obludarium vymysleli právě oni dva ve studiu, a vytvořili tak hrubou kostru skladeb.
„My do toho potom dohráváme další nápady a Tomáš následně opět ve studiu dává dohromady konečnou podobu nahrávky,“ vysvětluje Procházka s tím, že v současné době přemýšlejí, jak skupinu posunout:
„Řešíme, jak to hrát naživo tak, aby nás to bavilo. Dnes to funguje jako deska, ale živě je to těžké hrát tak, aby skladby měly napětí a ještě něco navíc. Naživo totiž hrajeme do elektronických základů, které pouze dobarvujeme. A to nás až tak nenabíjí. Doufám tedy, že to dokážeme změnit, abychom tu kapelu posunuli.“
Rozhovor s Vojtěchem Procházkou vedl Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu uslyšíte po jedné skladbě z aktuálních alb skupin Bergljot, Vertigo a Sato-San To.
Ukázka z alba Obludarium:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
