Soule Monde – Must Be Nice

10. duben 2017
Album týdne
Soule Monde – Must Be Nice

Úsporné prostředky, ale hodně muziky. Russ Lawton a Ray Paczkowski se prosadili jako členové rockových jam bandů a když se v duu pustí do jazzového funku, činí tak s patřičnou výbušností, tanečností a zvukovou intenzitou. Jejich nový albový „nápor“ Must Be Nice si rozhodně zaslouží visačku Album týdne.

Hammondkový kouzelník, jurodivý vousáč Ray Paczkowski, je opravdu svérázná figura. „Velký fanda vědy a vědeckého výzkumu, žije se svojí dcerou Hattie v jurtě postavené někde v okolí vermontské osady Ripton,“ dočteme se v jedné z jeho biografií. V jeho hře opravdu můžeme objevit onen „vědecký“ nátisk, ale jde o „šíleného vědce-sympaťáka“ jak vystřiženého z nějaké science fiction.

Renomé získal Ray Paczkowski díky hraní v „sólové“ kapele kytaristy Treye Anastasia, jinak šéfa jam-rockových Phish. Spolu s Anastasiem doprovázel několik let také další známou písničkářskou a jam rockovou osobnost Davea Matthewse (nedávno hrál v Praze), když si stavěl vedlejší projekt k Dave Matthews Bandu.

Evropskému publiku tato jména tolik neříkají, ale v Severní Americe jde o mimořádně populární hudebníky, vyprodávající velké haly i amfiteátry. Krom toho má Paczkowski vlastní trio Vorcza, často přirovnávané k Medeski, Martin & Wood.

S taktéž vermontským bubeníkem Russem Lawtonem (mj. rockový jam band Strangefolk, The Shrine Afrobeat, trumpetistka Jennifer Hartswicková) se Ray už patnáct let potkává právě v Trey Anastasio Bandu. Rozumí si natolik, že se rozhodli spolupracovat navíc i v duu.

Na stránkách All About Jazz velmi dobře hodnocený eponymní albový debut Soule Monde vydali v roce 2012. Kritika ocenila i EP Smashed World (2015), na kterém si duo originálně předělalo třeba skladbu La Grande z repertoáru… ano, vousatých jižanských bluesrockerů ZZ Top. Styčné body kongeniálního pojetí skladby? Nejen ty vousy!

Jak vyplývá z výše uvedeného, hraní v duu nepředstavuje v případě Soule Monde žádnou intimní, komorní záležitost. Platí to i pro novinku Must Be Nice. Hra Russe Lawtona je velmi razantní, silová a přitom pestrá a virtuózní.

Ray Paczkowski pochopitelně nemůže v razantních basových linkách zůstávat pozadu, ti dva by si mohli říkat „groove“. Jak vedle oněch groovů varhaník stíhá nejen harmonické výplně, ale hlavně invenční sóla, to zaslouží obdiv.

„Improvizace v kapele, to je, jako když se na vás valí vlak… ale ten vlak je nádherný,“ popsal varhaník svoje pocity při hře v rozhovoru pro server State of Mind Music. Výstižné, i když tehdy mluvil o Trey Anastasio Bandu.

Přesně tak totiž působí i hudba Soule Monde. Žene se dopředu, hnána inspirací, muzikanti se vzájemně strhávají entusiasmem a nelze vypadnout ze hry. Což neznamená, že by duo neumělo volnější nálady jako v případě skladby Mina, ale i ty vyznívají expresivně a hybně.

Vážně nakažlivě euforizující záležitost, která dokáže strhnout k tanci. A přitom muzikantsky velmi vytříbená. Přesvědčte se sami, třeba ve vysílání stanice ČRo Jazz.

03839656.png

Soule Monde – Must Be Nice

Russ Lawton – bicí nástroje

Ray Paczkowski – klávesové nástroje

Label: Ropeadope, 2017

www.soulemonde.com

Autor:Tomáš S. Polívka