Splatit dluh: Vychází archivní nahrávky Karla Velebného
Unikátní soubor takřka zapomenutých nahrávek vibrafonisty Karla Velebného vydalo brněnské vydavatelství Indies Happy Trails. Komplet 8 CD přináší zásadní snímky Studia 5 a SHQ v nově remasterované podobě.
„Je ostuda, že starší český jazz musí vydávat Poláci,“ říká vydavatel kompletu Jaromír Kratochvíl. Naráží tím na fakt, že česká vydavatelství se soustředí spíše na produkci jazzových novinek a reedice staršího jazzu tak paradoxně suplují polští GAD Records nebo španělský Vampisoul.
Vyjdou skvosty z českých jazzových archivů
Polské vydavatelství GAD Records, specializující se na vydávání archivních jazzrockových, funkových a filmových nahrávek, ohlásilo spolupráci s českým Supraphonem. Pro jazzové fanoušky to má velmi hmatatelný dopad – řada archivních jazzových skvostů z katalogu Supraphonu a Pantonu vyjde v remasterované podobě, mnohdy s raritními bonusy.
Kratochvíl se to rozhodl změnit, sáhl do archivu Supraphonu a Velebného nahrávky z 50. až 70. let nechal zvukově ošetřit a vybavit obsáhlou textovou dokumentací, která potěší nejen jazzové znalce.
„Jedná se soubor osmi CD, která budou prodávána samostatně. Měl by zmapovat celou nahranou tvorbu Karla Velebného a jeho vlastních i doprovodných kapel. Vydali jsme nejen slavné SHQ, ale i nahrávky Studia 5, kde Karel Velebný nebyl leaderem, ale jedním ze šesti členů,“ vysvětlil vydavatel pro ČRo Jazz.
Ačkoli zmiňovaných osm disků obsahuje již dříve vydané nahrávky, jejich deviza tkví hlavně v uspořádání Velebného snímků, které byly doposud roztroušeny na různých LP, EP a kompilacích. Série obsahuje i známá alba Rodinná kronika, Motus, Týnom tánom, nebo Jazzové nebajky, které Česká jazzová společnost vyhlásila za „nejlepší domácí jazzovou desku před rokem 1989“. Podrobnosti o všech nahrávkách najdete níže.
„Jazzové nebajky byla moje první jazzová deska, kterou jsem si koupil v roce 1973. Tehdy ani ne kvůli Velebnému, ale spíše kvůli obalu, který mě ve výloze Pantonu zaujal,“ vzpomíná Jaromír Kratochvíl.
Přepis nahrávek do digitální podoby může být pochopitelně více či méně věrný originálu. „Snažili jsme se, aby deskám zůstala stará patina a drive, nicméně původní pásy nebyly zrovna v dobrém stavu, a tak musely projít novým remasterem,“ říká ke zvukovým úpravám Kratochvíl.
Reedice Pozorovatelny mapuje spolupráci Jazz Q s Lubošem Andrštem
Album Pozorovatelna (1973) dokládá plodnou spolupráci jazzového pianisty Martina Kratochvíla a bluesrockového kytaristy Luboše Andršta. Deska po letech vychází v reedici u polského vydavatelství GAD Records, doplněna o řadu zajímavých bonusů.
„Myslím, že mastering je dělaný tak citlivě a s takovou láskou, že mezi originálem a remasterem není žádný velký rozdíl. Výsledek je nicméně trochu čistější a průzračnější než původní nahrávky.“
Ten má už dnes další reediční plány. Snad ještě letos na podzim by rád vydal dosud neznámé živé nahrávky SHQ z archivu ČRo Brno a soukromých sbírek a uvažuje o vydání alb Luďka Hulana či Rudolfa Daška. Podobně smělé reediční plány má i zmíněné polské vydavatelství GAD Records, které dosud mapovalo hlavně český jazzrock.
Studio 5 – Modern Jazz
Album Modern Jazz shrnuje všechny dochované nahrávky Studia 5 – souboru, který měl pro moderní český jazz přímo zakladatelský význam. Vibrafonista a tenorsaxofonista Karel Velebný, flétnista a barytonsaxofonista Jan Konopásek, kytarista Vladimír Tomek, basista Luděk Hulan a bubeník Ivan Dominák vycházeli z podnětů cool jazzu a west coast jazzu, inspirovali se u Modern Jazz Quartetu a Gerryho Mulligana, ale zároveň dokázali přijít s osobitým zvukem a původní tvorbou. Skladby jako Rokoková panenka či Milá společnost patří k tomu nejlepšímu, co v české hudbě na přelomu padesátých a šedesátých let vzniklo.
SHQ – Rodinná kronika
Kompilace Rodinná kronika obsahuje nahrávky jazzové skupiny SHQ z let 1962‒1963. Soubor v té době nedostal příležitost natočit dlouhohrající desku, ale vytvořil 18 nahrávek, vycházejících roztroušeně na pěti jazzových kompilacích a jedné EP desce. Pro SHQ to byla dosti turbulentní etapa, ze zakladatelů zůstali pouze Karel Velebný a Jan Konopásek, skupina si vyzkoušela několik jazzových stylů. Jsou zde i nahrávky, které soubor vytvořil pro filmy amerického režiséra Gena Deitche.
SHQ – SH kvintet
První dlouhohrající deska SHQ vznikla na přelomu srpna a září 1964. Soubor tehdy hrál ve velmi tvůrčí sestavě, v níž byli vedle zakladatelů Karla Velebného a Jana Konopáska také Laco Deczi, Jan Arnet a Laco Tropp. Lubomír Dorůžka v recenzi pro časopis Melodie napsal: „Vcelku je deska vlastně naším prvním jazzovým LP snímkem pořízeným podle mezinárodních zvyklostí: tj. zachycující jediný soubor ve stylově vyhraněném a dobře vybraném repertoáru. A je to také snímek, kterým se můžeme bez rozpaků pochlubit v zahraniční konkurenci.“
SHQ – SHQ a přátelé
Deska SHQ a přátelé byla pořízena ve velmi tvůrčí a zároveň zlomové etapě existence nejvýznamnějšího českého jazzového souboru šedesátých let. Zachytila tvorbu, která se rodila hlavně v první polovině roku 1964, ale když ji hudebníci ve studiu natáčeli, už věděli, že v této sestavě pokračovat nebudou. Do studia si Karel Velebný a Jan Konopásek přizvali celou řadu hostů a vytvořili tak velmi pestrou kolekci nahrávek, které patří k vrcholům českého jazzu.
Karel Velebný – Ztráta nalezeného syna
Kompaktní disk Ztráta nalezeného syna shrnuje všechny supraphonské nahrávky Karla Velebného z let 1966 a 1967. Jsou řazeny chronologicky: tedy B strana a A strana desky Československý jazz 1966 a B strana desky Poezie a jazz II. Je to hudba pořízená ve velkém obsazení, soubory All Stars a Jazzoví sólisté tvořili nejlepší jazzoví hudebníci své doby. Podnět pro vznik těchto exkluzivních hudebních těles vzešel od západoněmeckých organizátorů, kteří špičku československého jazzu pozvali na festival do Hamburku.
Jaromír Hnilička & Karel Velebný Tentet – Týnom tánom
Album Týnom tánom tvoří parafráze českých, moravských a slovenských lidových písní v úpravách pro desetičlenný orchestr, vedený Karlem Velebným a Jaromírem Hniličkou. Jazzový publicista Ludvík Šereda o albu napsal: „Deska Týnom tánom dokazuje kompoziční a aranžérskou vyspělost Jaromíra Hniličky a Karla Velebného a zároveň uvádí přední sólisty československé jazzové scény. Proto je důležitým dokladem současného stavu jazzové tvorby a interpretačního umění v Československu na začátku sedmdesátých let.“
SHQ – Motus
Ve svém průvodním textu pro album Motus napsal Lubomír Dorůžka: „Je to hudba, která se poučila na lecčems, co přinesla poslední desetiletí jazzového vývoje, ale vychází přitom ze spolehlivého moderního mainstreamu, z poctivých jazzových kořenů, rozvíjených za pomoci zkušeného profesionálního muzikantství.“ Igor Wasserberger pak desku pro Melodii hodnotil takto: „Osobně si cením zejména nekompromisnosti a upřímnosti výpovědi. Hudebníci se přitom nestylizují do póz, ale realizují program, s nímž se ztotožňují.“
SHQ – Jazzové nebajky
Album Jazzové nebajky, natočené v červnu 1972, patří k vrcholům diskografie souboru SHQ.Ivan Poledňák ve své recenzi konstatoval: „Přiznám se docela otevřeně, že se mi tahle hudba líbí; myslím, že patří k nejlepším nahrávkám Velebného souboru. Je totiž jazzově ,samozřejmá‘ (to je ale to nejnesamozřejmější, jak známo!), má sytou atmosféru, pulsuje v ní život, jiskří spoustou jemných hudebních hříček (záměrně ,naivní‘ zvukomalba je pro ně právě záminkou).“