Uloveno na síti: Jazzové paprsky babího léta

03737267.jpeg

Nahrávky nachystali nečekaně melancholičtí Tonbruket, pořád ještě příjemně konzervativní Mike Stern s Jeffem Lorberem či stále lepší, uhrančivější a jazzovější Natacha Atlas. Chladno a zataženo se v jazzovém klimatu odkládá, i kdyby si skutečné říjnové počasí protestovalo, jak chtělo.

Mike Stern, Jeff Lorber Fusion - Eleven

„Po pravdě, měl jsem z toho spojení obavy,“ nechal se slyšet Mike Stern. „Miles Davis a Jeff Lorber Fusion hráli na několika stejných festivalech, tak jsem Jeffa při té příležitosti slyšel a věděl o něm spoustu dobrých věcí. Ale nikdy jsme si nezahráli a nevyzkoušeli se vzájemně, většinou jsme se já a Jeff pohybovali na odlišných orbitech,“ dodal kytarista k nové spolupráci s klávesistou Jeffem Lorberem.

Ty dva nakonec poslal po stejné orbitě basista Jimmy Haslip – a funguje to. Pánové kladou důraz na pěkné melodie a na (v rámci fusion) relativně poklidné nálady. Nepáchají žádnou hudební revoluci, shodli se spíše v konzervativní rovině, ale to není na škodu, když je hudba svrchovaně kultivovaná. Komu se bude deska líbit, možná rád zajde na pražský koncert projektu. Koná se v Lucerna Music Baru 23. listopadu a zmíněnou trojici Stern-Lorber-Haslip doplňuje bubeník Dennis Chambers

Natacha Atlas – Strange Days

Egyptsko-britská zpěvačka Natacha Atlas prošla bouřlivým žánrovým vývojem, od taneční hudby a trip hopu přes všeliké world fusion i tradiční arabskou hudbu až k jazzu. A její „ethno“ jazzová inkarnace z posledních let představuje snad to nejlepší, do čeho se kdy pustila (fanoušci Transglobal Underground nechť se na mě nezlobí). Strange Days je deska důvěryhodná, hluboká, procítěná, mířící do ještě modřejších vod se synkopickým vlnobitím než Ibrahimem Maaloufem produkovaný předchozí, taktéž výtečný titul Myriad Road (2019).

Krom fenomenálního vokálu samotné Nataši exceluje na nahrávce také původem britský, ale v Norsku od malička působící trumpetista Hayden Powell, známý spoluprací s Terjem Rypdalem či Kennym Wheelerem. Pěvecky si zahostuje soulová diva Joss Stone.

Závažný podtón dodává desce třeba hořká píseň Lost Revolutions. Natacha v ní zklamaně navazuje na nadějemi prodchnutou, osm led starou píseň Egypt: Rise To Freedom o egyptských událostech roku 2011.

Ibrahim Maalouf – S3NS

A propos, v souvislosti s paní Atlas jsme zmínili Ibrahima Maaloufa. I on má nové želízko v jazzové výhni. Opět eklektické, bezešvě východo-západní, tentokrát s výletem do latinské oblasti. A latina se u Ibrahima mísí s arabskými postupy stejně přirozeně, jako kdysi „pravěk“ takto zjednodušeně dělené hudby na dvorech andaluských osvícených šlechticů.

Ibrahimův důvěryhodný výlet za latinou navíc podporuje pár skvěle vybraných hostů, kteří album zpestřují. Jsou mezi nimi i kubánské hvězdy jako pianisté Harold López-Nussa a Roberto Fonseca či zpěvačka a houslistka Yilian Canizares, kterou u nás známe díky koncertu s Omarem Sosou.

Led Bib – It’s Morning

Překvapení, překvapení. Ustálený popis Led Bib jako kapely, kombinující jazzovou improvizaci s těžkotonážně syrovým, v podstatě rockovým přístupem k interpretaci už (zcela) neplatí. Heslem dne se pro Led Bib stalo slovo „poetičnost“. Což znamená hned několik věcí najednou: Víc vstřícných až lahodných melodií, víc mlžné elektroniky, hostující a zjemňující smyčcové nástroje, ale hlavně – písničkový repertoár a zpěv nové členky sestavy, Sharron Fortnam. Pěkné, pěkné.

Tonbruket – Masters of Fog

Na švédskou čtveřici jako kdyby pozitivně zapůsobily podzimní mlhy. Samotní muzikanti říkají, že jejich šesté album je ekvivalentem „odpálení kouřového granátu“. Co si pod tím představit? U kapely, dříve hojně experimentující s disonancemi a atonalitou, překvapivě hudbu melodickou i melancholickou, jemně náladotvornou. Tedy na poměry Tonbruket, kteří stále zůstávají novátorští. Jejich „mlha“ však zjemňuje kontury, ztišuje rušivé zvuky okolního světa, uklidňuje, vybízí k rozjímání.

All Jackon/Aaron Coldberg/Omer Avital - Yes! Trio - Groove du Jour

Pod názvem Yes! Trio se skrývá velmi zajímavá sestava hudebníků. Album Groove du Jour je pro trojici „teprve“ druhé společné, jenže bubeník All Jackson, pianista Aaron Goldberg a basista Omer Avital se přátelí a hlavně spolu hrají v různých projektech už pětadvacet let. Potkávali se v roli sidemanů Wyntona Marsalise, Joshuy Redmana či Kurta Rosenwinkela a na jejich intuitivní sehranosti je to slyšet.

Spustit audio

Související