Uloveno na síti: Zimní cesta do Indie i Skandinávie

21. leden 2020

Ačkoliv hudební průmysl v lednu obvykle hibernuje, jazz se nedá ukolébat k zimnímu spánku. S novými deskami prohřívají lednové nálady John McLaughlin, který se znovu vydal do Indie, romanticky-konejšivé švédské duo Nils Landgren & Jan Lungdren či divocí brooklynští tanečníci Moon Hooch.

John McLaughlin, Shankar Mahadevan, Zakir Hussain – Is That So?

Po období reminiscencí jazzrockových výbojů se John McLaughlin vrací za svými východními inspiracemi. Snad symbolicky právě v lednu, abychom vyměnili zimu za horko nížinných částí Indického subkontinentu.

Is That So? je docela novátorská deska a její příprava s indickými spoluhráči probíhala pečlivě a dlouho. „Koncepce mě napadla už v roce 2013, když jsme byli na turné se Shakti a neustále mě inspiroval Shankarův úžasný hlas a gigantický talent. Přestože léta studuji teorii a praxi indické hudby, zůstávám ‚západním‘ muzikantem. Proto mi přišlo na mysl propojit magii harmonií evropské hudby s pravidly rág. Hodně jsme o tom přemýšleli a diskutovali,“ vysvětluje McLaughlin.

Výsledek zní zajímavě. K podložení „závazných“ struktur indických rág ve Shankarově zpěvu a polyrytmických patternů Zakirových bubínků využil kytarista celý svůj arzenál. Tedy i pomocí kytarového syntezátoru bohatě vrstvené harmonické koberce. Na otázku položenou titulem alba můžeme odpovědět: „Ano, je to tak, je to ono.“

Nils Landgren & Jan Lundgren – Kristallen

Lednové datum vydání alba zvolila také švédská dvojice trombonisty a zpěváka Nilse Landgrena a pianisty Jana Lundgrena. Protože co také dělat jiného za dlouhých severských zimních nocí, než jazzově snít a meditovat. Kdepak, nečekejme tentokrát Landgrenovy funkové spády. Už název Kristallen jako kdyby evokoval konejšivé mihotání slabého lednového svitu přes ledové krystalky, třeba přes okna „vykvetlá“ mrazovými květy. Pozorováno pochopitelně pěkně z tepla, od krbu.

Deska je to hodně konzervativní, plná konejšivých autorských melodií i konvenčně pojatých, patřičně nostalgických coverů Beatles nebo Jimmyho Webba. Konzervativní, ale milá.

Lawson Rollins – True North

Kytarový virtuóz ze Severní Karolíny proslul brilantní „vybrnkávací“ technikou (zkrátka fingerstyle, české překlady tu selhávají) a stejně brilantním balancováním mezi nápaditým latin jazzem a málem kýčovitou easy-listening. Jeho pozitivní, chytlavé melodie i rytmy ovšem patří k těm, které spolehlivě zahřejí. Věru zimní název alba „Skutečný sever“ je totiž docela zavádějící. V bohatě aranžované muzice, ve které se Lawson vrátil ke klasické kytaře s nylonovými strunami a přibral pro zpestření třeba dobro nebo mandolínu, se hraje o radosti málem karnevalové. Lední medvědi totiž bossa novu netančí.

Moon Hooch – Life On Other Planets

Z obalu pátého alba brooklynských Moon Hooch, nazvaného Život na jiných planetách, jde trochu strach. I když nezobrazuje žádnou mimozemskou příšeru, ale zcela pozemskou rybu z čeledi ďasovitých, neboli tzv. mořských ďasů. Ale ze samotné muziky nás ďas nevezme. Trio bubeníka a dvou saxofonistů se drží osvědčeného receptu smíchat elektronikou dokrmené hybné rytmy, euforické jazzové improvizace a koření nosných melodií. Pokud nechcete zimu prospat, ale naopak protancovat a potřebujete pořádně probrat, dobrá volba.

Moon Hooch slaví lednovým titulem desáté výročí založení kapely. První album sice vydali v roce 2013, ale kariéru zahájili právě v roce 2010 jako buskeři před newyorským Metropolitan Museum Of Art.

Poté, co loni excelovali na Karlově náměstí v rámci open airu Mladí ladí jazz, vrátí se Moon Hooch letos do Česka na koncerty do Prahy (Palác Akropolis, 25. dubna) a Olomouce (Jazz Tibet, 26. dubna).

Tony Irving & Massimo Magee – Vitriol And The Third Oraculum

Ani londýnská komunita nezahálí. Vynalézavý bubeník Tony Irving, známý z britské kapely Ascension, pocházející ovšem z Austrálie, se tu dal dohromady s dalším kosmopolitou: Saxofonista, ale také spisovatel Massimo Magee býval taktéž aktivní na australské scéně.

Album volných improvizací Vitriol And The Third Oraculum je těžká kláda, vhodná pro dlouhé zimní večery. Ale obdivovatelé free jazzu by při poslechu sestřihu nejintenzivnějších pasáží ze záznamu dvou koncertů dua měli pookřát.

Valery Ponomarev – Our Father Who Art Blakey: The Centennial.

Je libo něco tradičního? I v zimě se daří starému dobrému hard bopu. Legendární, v Rusku narozený trumpetový mistr Valery Ponomarev, mj. někdejší člen Jazz Messengers, skládá hold svému mentorovi, Artu Blakeymu. Vždyť na sklonku loňského roku se slavilo sté výročí Blakeyho narození. Víc netřeba dodávat.

 

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka