Wojtek Mazolewski Quintet – Polka

03264986.jpeg

Koncert kapely polského kontrabasisty Wojteka Mazolewského, který proběhl minulý týden v pražském Jazz Docku, byl závěrečnou zastávkou v rámci propagačního turné právě k tomuto albu. Chytlavé kompozice, muzikalita a v neposlední řadě i hostování českého trumpetisty Oskara Töröka v jinak polské kapele jasně rozhodly o tom, jaká nahrávka bude naším albem aktuálního týdne.

Při pohledu na názvy skladeb, z nichž většinu napsal lídr kapely, dvě pianistka a tři jiní autoři, je očividná určitá inspirace světovými metropolemi. „Hudební cestování“ coby hlavní námět alba se může na první pohled zdát jako nepříliš originální koncept, ovšem hned při prvním poslechu zjistíme, jak zajímavý a neprvoplánový může způsob zpracování takové myšlenky být.

Wojtek Mazolewski má totiž dobrý vkus a tématu se nedrží až tak doslovně, jak by to udělal někdo méně nápaditý. Jednotlivé skladby jsou v první řadě výstižným a uměleckým zpracováním atmosféry či nálady, jakou si s řadou známých míst obvykle spojujeme, spíše než přímou parafrází lokálních a v obecném povědomí stejně zakořeněných hudebních stylů.

Paris tedy není šanson, jen romantická jazzová balada. Stejně tak výrazný groove ve skladbě Berlin sice evokuje styly elektronické muziky, která je právě v tomto městě doma, ale hlavní je pocit neutuchající nervózní energie a nikdy nekončícího rytmu. Atmosferická kompozice Bangkok má ráz skoro až filmového soundtracku a navozuje meditativní pocit klidu, tak těsně spojovaného pro změnu s asijskými kulturami.

 

Základním a pozitivním znakem desky je výrazná melodičnost. Harmonie jsou vesměs libozvučné, aranžná chytrá a funkční. Celkové pojetí nahrávky od samotných skladeb a instrumentace až po technické zpracování mimochodem výrazně přípomíná sólové desky Manu Katchého pro vydavatelství ECM. Ty rovněž velmi umně míchají akustický jazz a téměř popové melodie.

Určitá „nejazzovost“ je stejně výrazná v převzatých skladbách Heart-Shaped Box od Nirvany a Bombtrack, známé z debutového alba kapely Rage Against the Machine. Navíc schopnost vytvořit velký „tlak“ s akustickými nástroji a zachovat tak intenzitu originálu je zejména v případě druhé jmenované skladby obdivuhodná.

Poslední cover-verze - Get Free od jamajského elektronického projektu Major Lazer - pro změnu nabízí dobře zpracované reggae, tedy styl, který jazzmany příliš často hrát neslyšíme, navíc v akustickém provedení. Tentýž rytmus pak uslyšíme ještě v závěrečné Roma II. Ta spolu s Roma I, coby prvním trackem, klasicky ohraničuje celé album. A když už je řeč o stylech, hodí se dodat, že titulní Polka k českému tanci neodkazuje. Naštěstí.

Délka jednotlivých stop se často pohybuje pouze kolem čtyř minut a improvizace mají spíše formu zvukomalebných meziher než dlouhých okázalých sól. Tato vyváženost mezi spontánně vytvořeným a prokomponovaným materiálem přidává albu spolu s chytrým zpracováním srozumitelného konceptu na nápaditosti a pomáhá mu odlišit se od běžné jazzové produkce.

02481883.jpeg

Wojtek Mazolewski Quintet – Polka Oskar Török – trumpeta Marek Pospieszalski – tenor saxofonJoanna Duda – klavírJakub Janicki – bicíWojtek Mazolewski – kontrabas

Label: Agora, 2014

www.mazolewski.com