Youn Sun Nah – She Moves On
Jihokorejská diva na svém devátém albu okouzluje důvěrnou známostí repertoáru a zároveň výlety do krajin nečekaných. Třeba do světa dávných ostrovních lidových balad. She Moves On je natolik nevšední nahrávka, že ji bez váhání volíme Albem týdne. Zvláště, když zpěvačka přilákala do studia i kytarového experimentátora Marca Ribota.
Youn Sun Nah, či chcete-li podle jiné transkripce Na Yoon-sun, dávno nemusí ukazovat, že jazz je i pro ni kosmopolitní záležitost. Proslula přece tím, jak zajímavě a s vytříbeným vkusem, a to bez předchozí formální jazzové průpravy (odpíchla se od studia hudby vážné a amatérského zájmu o šanson), dokázala hned v začátcích kariéry „jazzově“ uchopit repertoár nejširšího žánrového okruhu.
Na She Moves On navíc Youn-Sun dokázala svoji paletu ještě zpestřit. „Je chameleónská a delikátní, svoji invenci tu povznesla na další úroveň,“ uvádí bez přehánění tisková zpráva.
„Vším, co dělám, usiluji o propojení nejrůznějších tradic a stylů dohromady. Tak, aby vše fungovalo jako jeden neoddělitelný celek,“ vysvětlila ostatně samotná protagonistka.
I proto používá občas kalimbu, která jí pomáhá dosáhnout jednotící zvukové osobitosti. „Akorát když jsem s tím začala, bylo docela otravné pořád vysvětlovat novinářům, že ten nástroj nepochází z Koreje, ale z Afriky,“ svěřila se v rozhovoru pro London Grip.
Ve svém hledání ideálního materiálu dospěla korejská diva například až k staroanglické lidové baladě A Sailor’s Life, proslavené koncem 60. let folkrockovou kapelou Fairport Convention s fenomenální zpěvačkou Sandy Denny. Youn Sun si vybrala výborně, ví, o čem zpívá. Mlžná, sférická litanie hrdinky písně nad utonulým milým získala díky mimořádnému pěveckému prožitku na albu zcela zásadní místo.
Podobně dobře dopadl i další tradicionál, přepracovaný ke kosmopolitnímu obrazu interpretky. Tedy původně skotská, v amerických Apalačských horách zdomácnělá balada Black Is The Colour Of My True Love’s Hair.
Krom osobitého vkusu při výběru písní a fascinujícího pěveckého daru Youn Sun Nah zaujme na albu i příslovečně „lví podíl“ pianisty a varhaníka Jamieho Safta. Častý spolupracovník Johna Zorna dal aranžmá příjemně dráždivý tvar. Třeba když jeho hammondky „protrhávají“ funkově odlehčenou úpravu titulní písně She Moves On z pera písničkáře Paula Simona. Saft přispěl také autorsky, emotivní baladou Too Late s hostujícím smyčcovým kvartetem.
Jedním z nejzajímavějších momentů She Moves On je také úprava kompozice Jimiho Hendrixe Drifting, nápadně dokazující, že na albu zdaleka nejde jen o mainstreamový vokální jazz. Exceluje tu kytarista Marc Ribot (Tom Waits, John Zorn, Diana Krall). Závěrečné sólo napínavě vygradoval s gustem zvukového experimentátora, za pomoci zvukových efektů, až k řízené kakofonii. „Rozproudí“ album ve správnou chvíli. Ribot se vůbec svojí přítomností stará, aby nostalgie nepřesáhla příjemnou míru.
Nejlepší definici sama sebe nabídla Youn Sun hned úvodní písní Traveller, jednou ze dvou autorských. Ona je skutečnou hudební cestovatelkou. Pokud ji vystopujete třeba ve vysílání stanice ČRo Jazz, zaručeně vás zavede na krásná místa.
Youn Sun Nah – She Moves On
Youn Sun Nah – zpěv, kalimba
Jamie Saft – produkce, klavír, elektrické piano, varhany
Brad Jones – kontrabas
Dan Rieser - bicí nástroje
Marc Ribot – elektrická a akustická kytara
+ smyčcový kvartet v písni Too Late:
Maxim Moston – housle, aranžmá
Antoine Silverman – housle
Hiroko Taguchi – viola
Anja Wood – violoncello
Label: ACT Music, 2017
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
