Adam Baldych: Jazzová komořina pro dlouhé podzimní večery

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Adam Baldych

Housle vzal poprvé do ruky v devíti letech. Za dva roky už měl docela jasno o svých vzorech: Rachmaninov, Chopin nebo Čajkovskij. Dnes patří mezi evropskou i světovou jazzovou špičku, podle řady kritiků nemá mezi současnými jazzovými houslisty konkurenci. Poslouchejte říjnový Jazz Profil o Adamu Baldychovi.

„Jazz mi dával hudební svobodu, kterou jsem hledal,“ říká. S pověstí zázračného dítěte absolvoval prestižní Institut jazzové a populární hudby na katovické Hudební akademii Karola Szymanowského. A to nebylo vše, dostal i příležitost pokračovat na neméně zvučné bostonské Berklee College Of Music a nějaký čas strávil také v New Yorku.

Potom už to netrvalo dlouho, aby se začal prosazovat i za hranicemi Polska. Oficiálně na mezinárodní scéně debutoval na prestižním labelu ACT, jemuž zůstal dodnes věrný. Průlomovou deskou Imaginary Room z roku 2012 si Adam Baldych se svým Baltic Gangem vysloužil ECHO Jazz Award.

Adam Baldych na festibalu JazzAhead:

Adam Baldych se rád soustředí na silné melodie a miluje práci s rytmem a dynamikou v duchu klasické tradice. Při skládání se navíc často nechává inspirovat folklórem. Virtuózní zvládnutí nástroje mu umožňuje s ohromující lehkostí překonávat všemožné hranice: hranice svého nástroje, bariéry mezi žánry, hranice mezi skládáním a improvizací.

Vlastně staví mosty, aby všechny tyto hranice překonal. Jako třeba na albu Bridges, společně s triem norského pianisty Helge Liena. Na těchto mostech se střetává polský a norský folkór s moderní populární hudbou. Čtveřice protagonistů desky Bridges se dokázala shodnout ještě na jednom motivu, který ji zastřešil - tím motivem bylo ticho:

„Svět kolem nás je stále hlučnější, řada lidí se ticha bojí. Myslí, že musí neustále mluvit, aby se cítili dobře. Ovšem k nabytí vědění je ticha zapotřebí a existuje spousta věcí, které mohou být vyřčeny pouze šeptem,“ vysvětluje. 

Adam Baldych

Byl to Adam Baldych, kdo hrál před papežem Františkem v roce 2016 během bohoslužby a křížové cesty při Světových dnech mládeže v Krakově. Dost možná právě tento zážitek vedl k tomu, že začal hledat víc než kdy jindy harmonii, jistotu, nadčasové hodnoty a asi i některé pravdy o sama sobě.

„Rozhodl jsem se soustředit na duchovní hudbu, od středověku a renesanci až po soudobou avantgardu. Mým cílem bylo zachytit nestárnoucí krásu mystické hudby vybraných skladatelů a interpretovat jejich práci soudobým jazykem,“ konstatuje. 

Inspirace duchovní hudbou zaznamenal na album Sacrum Profanum poprvé se svým novým kvartetem, s pianistou Krzysztofem Dysem, kontrabasistou Michalem Barańskim a bubeníkem Dawidem Fortunou.

V pořadu dále zazní třeba ukázky z jeho plodné spolupráce s pianisty Iirou Rantalou a Yaronem Hermanem nebo čerstvá novinka, triová deska Clouds, natočená s nizozemským pianistou Rogierem Teldermanem a francouzským violoncellistou Vincentem Courtoisem.

autor: zpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?