Adam Baldych: Jazzová komořina pro dlouhé podzimní večery
Housle vzal poprvé do ruky v devíti letech. Za dva roky už měl docela jasno o svých vzorech: Rachmaninov, Chopin nebo Čajkovskij. Dnes patří mezi evropskou i světovou jazzovou špičku, podle řady kritiků nemá mezi současnými jazzovými houslisty konkurenci. Poslouchejte říjnový Jazz Profil o Adamu Baldychovi.
„Jazz mi dával hudební svobodu, kterou jsem hledal,“ říká. S pověstí zázračného dítěte absolvoval prestižní Institut jazzové a populární hudby na katovické Hudební akademii Karola Szymanowského. A to nebylo vše, dostal i příležitost pokračovat na neméně zvučné bostonské Berklee College Of Music a nějaký čas strávil také v New Yorku.
Potom už to netrvalo dlouho, aby se začal prosazovat i za hranicemi Polska. Oficiálně na mezinárodní scéně debutoval na prestižním labelu ACT, jemuž zůstal dodnes věrný. Průlomovou deskou Imaginary Room z roku 2012 si Adam Baldych se svým Baltic Gangem vysloužil ECHO Jazz Award.
Adam Baldych na festibalu JazzAhead:
Adam Baldych se rád soustředí na silné melodie a miluje práci s rytmem a dynamikou v duchu klasické tradice. Při skládání se navíc často nechává inspirovat folklórem. Virtuózní zvládnutí nástroje mu umožňuje s ohromující lehkostí překonávat všemožné hranice: hranice svého nástroje, bariéry mezi žánry, hranice mezi skládáním a improvizací.
Vlastně staví mosty, aby všechny tyto hranice překonal. Jako třeba na albu Bridges, společně s triem norského pianisty Helge Liena. Na těchto mostech se střetává polský a norský folkór s moderní populární hudbou. Čtveřice protagonistů desky Bridges se dokázala shodnout ještě na jednom motivu, který ji zastřešil - tím motivem bylo ticho:
„Svět kolem nás je stále hlučnější, řada lidí se ticha bojí. Myslí, že musí neustále mluvit, aby se cítili dobře. Ovšem k nabytí vědění je ticha zapotřebí a existuje spousta věcí, které mohou být vyřčeny pouze šeptem,“ vysvětluje.
Byl to Adam Baldych, kdo hrál před papežem Františkem v roce 2016 během bohoslužby a křížové cesty při Světových dnech mládeže v Krakově. Dost možná právě tento zážitek vedl k tomu, že začal hledat víc než kdy jindy harmonii, jistotu, nadčasové hodnoty a asi i některé pravdy o sama sobě.
„Rozhodl jsem se soustředit na duchovní hudbu, od středověku a renesanci až po soudobou avantgardu. Mým cílem bylo zachytit nestárnoucí krásu mystické hudby vybraných skladatelů a interpretovat jejich práci soudobým jazykem,“ konstatuje.
Inspirace duchovní hudbou zaznamenal na album Sacrum Profanum poprvé se svým novým kvartetem, s pianistou Krzysztofem Dysem, kontrabasistou Michalem Barańskim a bubeníkem Dawidem Fortunou.
V pořadu dále zazní třeba ukázky z jeho plodné spolupráce s pianisty Iirou Rantalou a Yaronem Hermanem nebo čerstvá novinka, triová deska Clouds, natočená s nizozemským pianistou Rogierem Teldermanem a francouzským violoncellistou Vincentem Courtoisem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
