China Moses – Nightintales
China Moses, talentovaná dcera Dee Dee Bridgewater, dávno dokázala svoje pěvecké kvality. Nyní ovšem udělala v kariéře další důležitý krok. Na desce Nightingales přesvědčuje také jako autorka. Skladatelka natolik zralá, že bez váhání volíme Nightintales albem týdne.
China Moses v minulosti přesvědčila jako svrchovaná interpretka. Její podmanivý alt si rozuměl s repertoárem takových veličin, jako byly divy Dinah Washington, Nina Simone, Etta James i nespoutaná Janis Joplin. Autorský repertoár ovšem představuje úplně jinou disciplínu. Zpěvačka si dokázala připravit správné písně na míru.
Dokonce i na míru svojí charakteristické nadžánrovosti. S jistotou se pohybuje napříč jazzem, R&B i soulem. Jako producenta zvolila Brita Anthonyho Marshalla, ostříleného i v R&B a hip hopových kruzích. Dokáže brilantně využít akustického soundu tak, že působí ve spojení s decentními, stylovými samply a prvky současného kvalitního popu naprosto přirozeně.
Výbornou vizitkou a zároveň písní, která okamžitě vtáhne do děje, je hned úvodní Running, skutečně nespoutaně běžící napříč žánry. Píseň roztančená, „napínavá“, se swingujícím tepem akustické rytmiky, vstupy samplů, dechů i smyčců, přesto nepřeplácaná, zvukově nepřetížená, průzračná.
Uchvátit samozřejmě dokáží i procítěné, soulem načichlé balady jako Ticking Boxes či jazz-bluesově „tradičnější“ Whatever. Je cítit, že China ví, o čem zpívá, že do not i textů vložila vlastní pocity. Třeba ty hořké, rozchodové, jako právě ve Whatever, ale i vášnivé v Put It on the Line nebo kurážné a dravé v Running.
K nakažlivě euforické náladě nahrávky určitě přispěl i fakt, že vznikala živelně, rychle, bez zádrhelů. Zpěvačce a muzikantům stačilo pouhých pět dní (a nocí) muzikantského vytržení. Což na takhle komplexní, proaranžovaný a produkčně pečlivě ošetřený titul opravdu není mnoho.
Přitom, podle informací vydavatele, zpěvačka podstatně proměnila muzikantskou sestavu. Pianista a varhaník Luke Smith jí ovšem sekunduje podobně chápavě a procítěně jako dříve Raphaël Lemonnier.
„Většina tohoto alba vznikla doslova z fleku. Proto zní tak čerstvě,“ potvrdila zpěvačka v tiskové zprávě. A dodává: „Chtěli jsme točit nadčasovou muziku, něco, co si s chutí poslechnete i po pár letech. Deska zní tak živě, jak jen to bylo možné, a kompaktně jako klasické jazzové písně minulosti. Většina takových písní bývala obvykle jen dvě, tři minuty dlouhá. I naše album jsme záměrně omezili na celkový čas padesáti minut. Dlouhé verze písní předvedeme na koncertech.
Nezbývá než souhlasit se zpěvačkou. Tahle muzika, byť stopáže písní jsou tu přece jen o něco delší, je jasná a přesvědčivá jako facka – nebo polibek, záleží na konkrétním případě. Chybí něco k nadšení příznivců Chiny Moses? Už jen ten koncertní návrat do Česka, aby u nás zpěvačka předvedla i nový autorský repertoár a ony „dlouhé verze“.
China Moses – Nightintales
China Moses – zpěvLuke Smith – piano, varhanyNeville „Level“ Malcom – kontrabas, baskytaraJerry Brown – bicí nástrojeAnthony Marshall – produkce, sbora další
Label: MPS Records, 2017
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka