David Sanchez, Stefon Harris & Christian Scott – Ninety Miles

Nápad, se kterým přišel vibrafonista Stefon Harris, byl zdánlivě prostý: sestavit projekt složený z amerických jazzmanů a rodilých kubánských hudebníků. Na první pohled jednoduchý záměr však komplikovala zejména skutečnost, že se vše mělo nahrávat na Kubě. Získat potřebná povolení ke koncertu v Havaně a nahrávání tamtéž tak trvalo více než rok.

Nicméně podařilo se a zdá se, že kubánští hudebníci (zejména rytmika) dodali již známým americkým jazzmanům mladší a střední generace (vedle Harrise taky David Sánchez a Christian Scott) skutečně kreativní impuls k překonání vlastních (třeba i neuvědomovaných) žánrových omezení. Podívejte se na dokument z nahrávání:

Harris, Sánchez a Scott se zde připojují ke kvartetům dvou mladých kubánských pianistů (Rember Duharte a Harold López-Nussa). Tito místní hudebníci přispívají každý po dvou skladbách, Sánchez a Harris složili celkem pět kompozic. Je logické, že mezi skladateli i interprety jsou patrné rozdíly, dané zkrátka odlišným hudebním zázemím, tradicí hudebního školství a podobně.

Stefon Harris vychází z tradičnější role vibrafonu v jazzu. Je poměrně snadné odlišit jeho melodie vycházející z blues a gospelu od afro-kubánského bebopu Davida Sáncheze.

Stefon Harris, David Sanchez, Christian Scott |foto: Devin DeHaven

Saxofonista David Sánchez má k afrokubánské hudbě asi nejblíže; rodilý Portorikánec se sice v osmnácti přestěhoval do New Yorku, zde však studoval či hrál s vícero latin-jazzovými matadory (Paquito D’Rivera, Claudio Roditi a také Dizzy Gillespie). Sánchezova City Sunrise se prý inspiruje hudbou z Kamerunu. „Chtěl jsem ji nahrát na některou svou desku, ale tady výborně pasovala,“ říká Sánchez.

Strhující kolektivní improvizaci v závěru City Sunrise střídá tichá balada The Forgotten Ones, kterou Sánchez napsal pro obyvatele New Orleans, kteří se stále vypořádávají s důsledky ničivého hurikánu Katrina. Sánchezův saxofon se zde vznáší nad barevnými plochami vibrafonu, pouze zlehka doprovázeného perkusemi batá (Edgar Martinez Ochoa):

Skladby rodilých Kubánců pracují s celým arzenálem perkusí mnohem suverénněji (oproti nim mají skladby amerických kolegů skutečně „jen“ kubánský nádech). I přesto, že jde o kompozice kubánských pianistů stejné generace, jejich přístup se od sebe vzájemně liší.

Rember Duharte je více zakotven v afrických vlivech a jeho hudba je zjevně drsnější, dravější ve svém rytmickém přístupu. Zdůrazňuje to i použití baskytary s poměrně ostrým groovem (Osmar Salazar). Poslechěte si ukázku skladby Congo:

Druhý pianista a skladatel Harold López-Nussa směřuje jinam; v jeho kompozicích jsou zřetelné kubánské vlivy, ale také výrazné prvky z evropské klasické hudby. Pětadvacetiletý talent vydal letos druhou desku v Evropě (u labelu World Village).

Album Ninety Miles je v každém případě interpretační i skladatelská mozaika (vícero autorů s rozdílnými přístupy, dvě nezávislé kapely). To však nic nemění na tom, že v současném středním proudu amerického jazzu jde o velmi příjemně osvěžující nahrávku. Nedávno avizované zrušení kategorie „Latin Jazz“ v nadcházejících výročních cenách Grammy je pak jen smutným dovětkem.

Christian Scott, Stefon Harris, David Sanchez|foto: Devin DeHaven

David Sanchez, Stefon Harris & Christian Scott – Ninety Miles

David Sanchez – tenor saxofon

Stefon Harris – vibrafon

Christian Scott – trubka

Rember Duharte – piano (1, 6 8)

Osmar Salazar – baskytara (1, 6, 8)

Eduardo Barroetabena – bicí (1, 6, 8)

Jean Roberto San Miguel – perkuse (1, 6, 8)

Harold López-Nussa – piano (2-3, 5, 7, 9)

Yandy Martinez Gonzalez – kontrabas (2-3, 5, 7, 9)

Ruy Adrian López-Nussa – bicí (2-3, 5, 7, 9)

Edgar Martinez Ochoa – djembe, conga, batá atd. (2-3, 5, 7, 9)

Label: Concord Picante, 2011